Od nejnovějších...

V době postní se naši ministranti velice úspěšně zúčastnili ministrantského turnaje. Zde vám přinášíme krátký report z této události:

Vstup do galerieZúčastnili  jsme se 5. dijecézního ministranského miniturnaje. Sraz byl v 17:30-18:00 v pátek 23 února. Po příjezdu jsme šli na mši a potom do muzea filmových rekvizit. V sobotu jsme šli hrát do haly ZŠ Zbrojovská. Hráli vždy tři hráči a jeden brankář. Konec byl v sobotu v 16:00.Umistili jsme se na 3.místě.

Tomáš Jůza

Základní motivem našeho programu je KŘÍŽ. Kříž je základním znamením všech křesťanů. Je to nejen znamení Ježíšova utrpení a smrti, ale především jeho vítězství. Promlouvá ke všem lidem, kteří trpí – k utiskovaným, nemocným, chudým, k lidem na okraji společnosti – a nabízí jim naději. Kříž mluví o Bohu, který povyšuje ponížené, dává sílu slabým, překonává rozdělení a přemáhá nenávist láskou.

V naší krajině je vidět mnoho křížů, kapliček a Božích muk. Všechny jsou znamením víry našich předků. Mnohdy kolem nich jezdíme a chodíme, aniž bychom si jich všimli. Pro letošní postní dobu jsme připravili námět, který by nám měl pomoci tyto kříže znovu objevit a zamyslet se nad tím, co pro naše předky kříž znamenal a co znamená pro nás.

Cílem této aktivity je prožít postní dobu jako čas, v němž prožíváme vděčnost za Boží lásku, která se nejvíce projevila na kříži. Objevovat kříže ve svém okolí, pořídit jejich fotografie, pátrat po historii jejich vzniku a zamyslet se nad tím, jaký význam má kříž pro nás osobně. Nepřecházet kolem křížů netečně, ale učit se v duchu poděkovat. Nebýt lhostejný ke kříži a znovu objevit jeho velký význam.

Soutěže se mohou zúčastnit rodiny, popřípadě jen děti, a jejich úkolem je objevovat kříže ve svém okolí. Když kříž najdou, zakreslí si ho do mapy, vyfotí ho včetně nápisu na něm. Zavedou si sešitek, do něhož si budou zapisovat své poznatky, případně si mohou kříž nakreslit. Bude to znamením naší sounáležitosti a víry, kterou jsme převzali od předchozích generací a kterou chceme nést dál. Objevovatelé křížů rozluští nápisy, zjistí historii kříže (kdo ho postavil a proč, v kterém roce) a v neposlední řadě se u kříže pomodlí, příp. kolem něj uklidí. Pořízené fotografie můžeme vyvěšovat ve fotogalerii na farním webu. V tom případě tedy prosím o zaslání jedné fotografie na mailovou adresu: rj.zacek(zavináč)hotmail.com.

Kdo se bude chtít zapojit se do postní soutěže o návštěvu nejvíce křížů v okolí, dostane mapu. Do mapy bude zakreslovat kříže, které navštívil, jako jednotlivec nebo jako rodina. U kříže se pomodlí např. Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti, neboť svým svatým křížem jsi nás vykoupil… nebo jinou modlitbu, ve které se mluví o kříži. Může zazpívat i píseň, zde není nikdo omezen. Mapu na konci postního období tj. na Zelený čtvrtek odevzdá a podle zakreslených křížů a zaslaných fotografií se provede vyhodnocení. Výherci budou známi 3. neděli velikonoční a budou odměněni stolní hrou pro celou rodinu!

PředbořiceŘenkovBřezíLašoviceVladyčínKovářovPechova LhotaRadvánovVepiceVesec

Odkaz ke stažení soutěžní mapy.

Motivace

1. neděle postní má evangelium: Ježíš na poušti (Mk 1,12-15)
Motto: Každý má svůj kříž na míru

Příběh: Jeden člověk si stěžoval Bohu, že nese příliš těžký kříž. Bůh ho tedy zavedl do místnosti plné křížů a řekl, ať si vybere jiný, který by se mu zdál vhodnější. Člověk se procházel místností, a tu zahlédl jeden malý kříž – sotva ho ale zvedl, zjistil, že je těžký jak olovo. Za chvíli zas narazil na další kříž, který se mu zdál vhodný. Když si ho však posadil na rameno, zjistil, že přesně v místě styku s ramenem má kříž ostrou špičku, která ho velmi bolestivě píchala. A tak se mu na každém kříži něco nelíbilo. Až úplně vzadu v místnosti našel jeden kříž, ani velký, ani malý, zkusil ho, byl tak „akorát“. „Tento si vezmu,“ řekl Bohu. Bůh se na něj s láskou podíval a řekl: „A víš, že to je přesně ten tvůj kříž, na který sis stěžoval?“

K zamyšlení: Pán Ježíš se na poušti připravoval na své poslání, které mělo vyvrcholit na kříži. Nejdříve přijal drobné kříže – pokušení. Umíme přijímat kříže, které život přináší?

2. neděle postní má evangelium: Ježíšovo proměnění (Mk 9,1–9)

Motto: Kříž člověka nese

Příběh: Jeden člověk šel životem a nesl si na zádech svůj kříž. Cestou vedle něho šla s rozmanitými kříži spousta dalších lidí. Najednou si člověk začal stěžovat: „Pane, kříž je příliš dlouhý, dovol mi ho trochu zkrátit.“ Tak vzal pilku a kříž uřezal. Za chvíli se mu zase zdálo, že už nemůže: „Pane, ten kříž je příliš těžký, dovol mi ho trochu zkrátit.“ A tak to šlo několikrát. Nakonec byl kříž docela krátký. Člověk došel až k velké propasti, za níž byl ráj. Rozhlédl se kolem sebe. Ostatní lidé pokládali své kříže na zem a po nich přecházeli přes propast. Jenže kříž toho člověka byl moc krátký. Nestačil na překlenutí propasti. Člověk zde stál zoufalý a litoval, že svůj kříž zkrátil.

K zamyšlení: Pán Ježíš se s apoštoly modlil na vysoké hoře. V modlitbě ho apoštolové uviděli jinak než doposud. Mám i já prostor pro modlitbu, abych uviděl(a) Boží lásku, která mne nese? (Svatý Jan Maria Vianney řekl: „Nejsi to ty, kdo nese kříž, ale kříž nese tebe.“)

3. neděle postní má evangelium: Vyhnání kupců z chrámu (Jan 2,13-25)

Motto: Kříž má velkou cenu

Příběh: Byla dražba. Dražily se věci nějakého bohatého muže. Byl tam taky jeden malíř, který měl našetřených jen 100 franků. Za 75 franků koupil postel a už odcházel, když v tom dražící vyvolával kříž. „Co mi za něj dáte?“ zeptal se a ukázal černý, starý, špinavý kříž. „Nic,“ ozvalo se, a vzápětí následoval smích. Malíř se obrátil a řekl: „Koupil bych ho, ale mám jen 25 franků.“ Nikdo nedal víc, a tak malíř s posměchem koupil starý kříž a odešel. Doma ho začal čistit. A pojednou zjistil, že ten kříž je zlatý. Když ho celý vyčistil, donesl do zlatnictví, kde jeho cenu vyčíslili na 60 000 franků.

K zamyšlení: Ježíš vyhnal kupce z chrámu. I my máme „vyčistit“ svůj život od nepotřebného haraburdí, od nesprávných postojů a hříchů. Kříž však patří mezi skvosty.

Každoroční prožívání postní doby je příhodný čas pro vystoupení na posvátnou horu Velikonoc. Postní doba totiž svojí povahou připravuje věřící na slavení velikonočního tajemství. V této době jsou katechumeni uváděni k přijetí iniciačních svátostí – křtu, eucharistie a biřmování. Ti z nás, kteří jsme již křest přijali se pak horlivým pokáním připravují k obnovení křestního vyznání o velikonoční vigilii, a to horlivějším nasloucháním Božímu slovu a modlitbou. Proto vám nabízím následující aktivity pro dobu postní:

České Švýcarsko (autor: Václav Sojka)Postní duchovní obnova

Přijměte, prosím, pozvání na Postní duchovní obnovu v milevském klášteře.

V pátek 16. 2. od 18:30 je přednáška Mons. Františka Radkovského, emeritního biskupa plzeňského o Turínském plátně s promítáním v Latinské škole.

Dále se pokračuje v sobotu 17. 2. od 9:00, kdy začíná 2. přednáška otce biskupa v Latinské škole a v 10:30 je mše svatá v bazilice. Možnost svátostí smíření během dopoledne. Nenechme si ujít tuto příležitost ztišení a obnovy!

Modlitba křížové cesty

V našich farnostech se budeme pobožnost křížové cesty modlit takto:

V Kovářově ve středu od 16:30 v neděli od 15:00.

V Předbořicích ve čtvrtek po mši svaté.

V Milevsku je možné se zúčastnit modlitby křížové cesty:

V kostele sv. Bartoloměje:

ve středu a v sobotu přede mší svatou v 16:20
ve čtvrtek po ranní mši svaté (s knězem).

V pátek bude křížová cesta v přírodě za klášterem (v případě nepříznivého počasí v bazilice). Sraz před bránou kláštera vždy v 17:00.

Podpora Domácího hospice Athelas

V době postní budete mít možnost také podpořit konkrétní charitativní projekty. Kromě tradičních papírových postních pokladniček pro Charitu budete moci do pokladniček v kostelích dávat příspěvky na písecký Domácí hospic Athelas. Podle učení církevních Otců má modlitbu doprovodit půst a to, co ušetříme postem, můžeme darovat těm, kdo jsou potřební. Myslím, že je vhodné podpořit ty, kteří naši podporu potřebují a kteří se starají o naše nemocné a umírající v našich končinách a tím může být třeba i právě písecký hospic.

V neděli 18. června 2017 jsme spolu s celou církví slavili slavnost Těla a Krve Páně. Během mše svaté také deset dětí v Kovářově a tři v Předbořicích poprvé přijali svátost Těla a Krve Pána Ježíše. Uzavřeli tak několikaměsíční přípravu na přijetí této svátosti a udělali další krok ke své křesťanské dospělosti. Touto radostnou událostí je také doprovodili rodiče, jejich přátelé a celá naše farní rodina.

Po mši svaté jsme vyšli na náves, kde již obětovaví farníci připravili oltáře k průvodu. Veřejným průvodem jsme vyznali víru ve skutečnou přítomnost Pána Ježíše v eucharistii, ale také jsme za tento Boží dar poděkovali. Tyto slavnostní chvíle si můžete připomenout v následující fotogelerii. Vstup do galerie

Letošní Noc kostelů připadla na pátek 9. června 2017. V tomto roce, bohužel, tato akce kolidovala s folklórním festivalem, takže množství farníků, kteří by mohli s programem pomoci, již byla zaměstnána na návsi.

I tak jsme noc kostelů uspořádali od 20 hodin do zhruba 21:45. Zúčastnilo se asi 10 lidí, někteří i z daleka. Myslím si, že z reakcí návštěvníků můžeme soudit, že se jim program líbil a byli rádi, že náš kostel byl otevřen. Děkuji všem, kdo s programeme a organizací pomohli a mohu jen dodat: Těšíme se na příští rok!

Plakát noci kostelů

Zde si můžete prohlédnout několik fotografií, za jejichž pořízení děkuji Petře Baštýřové.

Řehoř J. Žáček.

Setkání proběhlo od 19 hodin na faře v Kovářově. Účastni byli všichni členové farní a ekonomické rady. Na programu setkání byly tyto body:

Nejdříve jsem seznámil členy rady s finančním stavem farnosti: aktuální zůstatek na běžném účtu farnosti činí cca 78 tis. Kč, v pokladně je cca 25 tis Kč. Celkem tedy disponujeme 103 tis. Kč.

Dále jsem oznámil, že půjčka od farnosti Hodušín ve výši 70 tis. Kč byla splacena k začátku února 2017. Tím tedy nemáme žádné závazky.

Dalším bodem byla nutnost zajistit revize: komína fary, rozvaděčů kostelů a hasicích přístrojů, hromosvodů. V následné diskusi jsme podpořili myšlenku vybírat především pracovníky z řad farníků nebo obyvatel našich obcí.

Lípy na návsi před kostelem v Předbořicích. Na minulém jednání jsme konstatovali, že poprosíme Obec Kovářov o řešení neuspokojivého stavu porostu na předbořické návsi. Pan dr. Kahoun se této záležitosti ujme a pokusí se iniciovat určité kroky na jednání zastupitelstva Obce.

Dále jsem se zeptal, jaký je stav týmu stavitelů jesliček. Podle informací paní Robové ke stávající partě dobrovolníků přibyli dva noví, čímž by měla být schopnost i nadále jesličky v kostele stavět, vyřešena.

Následně jsme pozitivně zhodnotili přesun sobotní mše svaté z deváté hodiny na dřívější osmou. Tento čas všem vyhovuje více.

Další delší čas jsme věnovali diskusi nad programem Noci kostelů, která se uskuteční 9. června. Požádal jsem členy rady, aby popřemýšleli, jaký atraktivní program bychom návštěvníkům mohli nabídnout? Padly návrhy na uspořádání výstavy liturgických předmětů a oděvů, stručné představení křesťanství, liturgická hra a zpěv, představení varhan. Mimo to před kostelem by mělo být stále umístěna informace, která podává informace o kostelu – komu je zasvěcen, stručná historie, důležité osobnosti, odkaz na webové stránky.

Paní Robová navrhla úpravu hrobu P. F. Palečka: je třeba jej přebrousit. Pokusím se oslovit příslušné firmy, které by tuto práci provedli a do příštího setkání farní rady nechám zpracovat příslušné cenové nabídky.

Program schůze skončil ve 20:15.

Zapsal Řehoř J. Žáček.

Středa (Anička O.)

Letošní PřeBoMil jsme byli nuceni kvůli povinnostem rodinným i školním o jeden den zkrátit, a tak jsme se na kovářovské faře začali scházet namísto obvyklého 27. až 28. prosince odpoledne. I tak jsme ale byli zatím v oslabení, neboť Peckovi (včetně Káti) a Jirsovi (včetně Aničky) se měli ukázat až na druhý den. Kvůli komplikacím na cestách, které se ztrácely pod sněhem, jsme se trousili velmi pomalu, ovšem k večeři jsme už zasedli ve složení pro ten den kompletním: Wudiovi, Otrubovi, Zapletalovi, Dáda, Pavel a Lída.

Vstup do galeriePo večeři byl v plánu film. Autorka tohoto textu jej vybrala a navrhla se zvláštním ohledem na sportovně založené křídlo PřeBoMilu, jehož stěžejní část ten večer jako z udělání chyběla. I tak jsme ale Ohnivé vozy zhlédli a myslím, že i v nás na sport méně zatížených probudily toho správného bojového ducha pro návštěvu tělocvičny, jež byla na programu druhý den. Bylo už celkem pozdě, když po doběhnutém filmu i scénce Mr. Beana, parodující jeho legendární úvodní záběr, Vojta přidal modlitbu před spaním. Přesto se v nás bila snaha sdělit si všeliké novinky s únavou. Chvíli jsme se jí snažili vzdorovat, ale nakonec jsme v tomto boji postupně odpadali do spacáků, aby v kuchyni nakonec zbyla jen naporcovaná kuřata na příští oběd.

Čtvrtek (Mišuge)

Když jsme ráno přijeli s Aničkou, Terezkou, Matějem a Dominikem na faru, většina našich kamarádů už byla zabydlená a po snídani. Dýchla na nás pravá vánoční přebomilová atmosféra, a jali jsme se ochutnávat různé druhy cukroví – každý totiž přinesl něco a tak byl výběr opravdu pestrý. Následovala malá přednáška o Pouštních otcích, kterou jsme uspořádali my – sourozenci Jirsovi z Prahy. Přednáška byla velmi poučná a všem se moc líbila. Následoval oběd, na kterém jsme si krásně pochutnali. Když nám vytrávilo, vyrazili jsme za sportem. Do klučenické tělocvičny. Několik hodin jsme provozovali házenou, basketbal, volejbal, fotbal, stolní tenis a gymnastiku. Po našich srdceryvných výkonech nám o to lépe chutnala večeře. Po večeři přijel otec Řehoř, kterému jsme popřáli k výročí kněžství. Za odměnu si pro nás přichystal zajímavý program o tom, jak důležité je šířit světlo. Večer před spaním nastal čas na deskové hry, hudební nástroje a hodnocení pomalu odcházejícího roku 2016.

Pozn. Knížka s přednášky o pouštních otcích: Buď kde jsi, Štěpán Smolen

Pátek (Vojta)

Poslední den našeho letošního vánočního setkání byl tak trochu výjimkou. Většinou už totiž nemíváme žádný organizovaný program a celé dopoledne se nese v duchu úklidu a balení. Ne že bychom se tentokrát úklidu nevěnovali, ale před tím, než jsme se pustili do znovuosvěžení farních prostor, šli jsme do kostela na adoraci, abychom znovuosvěžili své duše. A mrazivém ránu i svá těla.

Po návratu jsme posnídali a pak už přišlo ono výše zmíněné balení a uklízení, během něhož přijela milá a vítaná návštěva v podobě Míry. To už se pomalu blížilo poledne a sním i čas na oběd – špagety skuřecím masem.

A pomalu se začalo odjíždět... Jako první nás opustili Jirsovi a po nich postupně další a další, až nakonec fara osiřela. Doufejme, že ne nadlouho.

Setkání se uskutečnilo v sobotu od 9:45. Zúčastnili se: Luboš Bolek, František Krejčí, Petr Marešovský, Marie Robová, Jiří Soukup, Ludmila Zajíčková, Marie Wudiová a Jaroslav Kahoun. Jednání vedl Řehoř J. Žáček.

Na programu bylo:

  1. Zhodnocení velké investiční akce roku 2016 a tou byla oprava střechy farní budovy. Celkové náklady činily 364 tisíc korun, přičemž obec Kovářov nám přispěla ve dvou letech celkem 100 tisíci korunami, obec Hrazany 20 tisíc. Zároveň jsme si z farnosti Hodušín vypůjčili 70 tisíc, které budeme mít splacené brzy po Novém roce. Jednomyslně jsme tuto opravu zhodnotili jako zdařilou a kvalitní a vyjádřili naději, že střecha nám bude sloužit dlouhá léta.
  2. Finanční stav farnosti: běžný účet 8 tisíc Kč, pokladna 55 tisíc Kč.
  3. Pan J. Kahoun navrhl osadit okap nad schody na kruchtu do kostela a nabídl se, že tuto záležitost zařídí, což bylo schváleno.
  4. Dále jsme diskutovali nad nutností revizí elektrických rozvaděčů, komínů, hasicích přístrojů, hromosvodů. Na tyto práce budeme preferovat vždy místní řemeslníky.
  5. Dalším bodem byla situace péče o kněžské hroby. Jejich péče je rozdělena následovně: hrob P. Palečka obstarává paní Fedrová, hrob P. Zítka pravidelnou péči nevyžaduje, hrob P. Bodláka a Kopty zajišťuje pan Bolek, hrob P. Skaly je v pořádku a nevyžaduje zatím řešení.
  6. Dalším bodem byla připomínka žalostné situace lip před kostelem v Předbořicích. Zde bylo rozhodnuto intervenovat s žádostí a probírku na Obci Kovářov.
  7. Dalším bodem je stárnoucí tým stavitelů jesliček. Pokusíme se sehnat nové, mladší pomocníky.
  8. Sobotní ranní mše svatá je dosud slavená v 9 hodin ráno. Zazněl návrh ji posunout na 8. hodinu ranní. Tento návrh jsme přijali.
  9. Dalším bodem byla připomínka k úrovni kázání při mši svaté. Byla vznesena prosba, zdali by se nemohlo kázat o tématech bližších návštěvníkům bohoslužeb. Což jsem přislíbil.

Celé setkání skončilo pak v 11:15. Všem děkuji za účast a podnětné připomínky a za nabídku pomoci.

Řehoř J. Žáček.

V roce 2016 oslavili slavnost Těla a Krve Páně v neděli 29. května. Tento rok byl výjimečný tím, že se nám tato církevní slavnost sešla s festivalem folklórní hudby, který se v Kovářově každoročně v tomto období pořádá. Bylo tedy milým osvěžením naší slavnosti to, že se slavnostní bohoslužby zúčastnilo množství hostů v krojích, kteří nejen ozdobili svým oděvem naši bohoslužbu, ale také pomohli s liturgií krásným zpěvem. Děkujeme a těšíme se na příští setkání třeba již napřesrok. V naší galerii si tuto událost můžete připomenout na několika fotografiích. Děkuji za pořízení Petře Baštýřové...

Řehoř J. Žáček

Stránky