Aktuality

Po loňské bezvadné zkušenosti s táborem v Bernarticích bylo jasné, že i letos tábor budeme pořádat. Již před Vánocemi jsme začali přemýšlet nad tím, jaké bude jeho hlavní téma, jaká myšlenka ho povede a bude mu dávat jednotu.

Tábor 2012V modlitbě jsme to předložili Pánu a sestru Kateřinu napadlo, že vzhledem k tomu, že rok 2012 je v rámci tříletého období příprav na oslavu příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu věnován svátosti biřmování, tak by bylo dobré se zaměřit tímto směrem, tedy na dary Ducha Svatého. Tyto dary jsou jako klíče k plnému životu s Bohem a představují pro nás velikou pomoc na cestě následování. Výborně, téma by bylo, teď ještě, kde tábor uspořádat? Pod stany si netroufáme a zároveň máme dojem, že k tomu by bylo nutné více organizátorů, takže je jasné, že budeme opět na faře, ale na které?

Hned po Novém roce jsme vyhlíželi, které místo by bylo jednak volná a také vhodné. Oko nám padlo na Slivici u Milína, vzhledem k tomu, že není daleko a také má pro pořádání takových akcí ty nejlepší podmínky. Zarezervovali jsme si tedy termín hned zkraje prázdnin a pomalu jsme začali tvořit program. V něm své pevné místo musí mít modlitba, něco pro poučení, sport, soutěže a nějaká činnost rozvíjející tvořivost. Důležitou věcí bylo to, že matka Edita byla svolná a uvolnila na náš tábor sestry Kateřinu i Pavlínu, za což všichni děkujeme!

Den D nastal 1. července, program tábora začal o půl páté. Jednotlivé dny pak máme rozepsané ve zvláštních článcích:

1. den – dar moudrosti.
2. den – dar umění.
3. den – dar rady.
4. den – dar rozumu.
5. den – dar síly.
6. den – dar zbožnosti.
7. den – dar bázně Boží.

Videa z tábora najdete zde.

Tábor je již za námi, je tu čas reflexe, poučení, zhodnocení a hlavně děkování. První dík patří vždy našemu Pánu. On je na počátku každého dobrého daru, tedy i našeho tábora, toho že jsme ho mohli organizovat, že jsme se ho mohli zúčastnit, že vše proběhlo tak krásně. Moc děkujeme! Pak také děkuji sestrám Kateřině a Pavlíně, které se hodně napracovaly nejen při přípravách, ale i v průběhu tábora. Jen Pán Bůh vidí všechny námahy a oběti, On také určitě dobrým oplatí. Pak všem účastníkům, kteří vytvořili bezvadnou partu a dokázali se navzájem podržet v těžkých chvílích a byli pozorní jeden vůči druhému. Každý sem přinesl něco svého, dohromady z toho byla fajn parta, je dobře, že existuje. Pak také nesmíme opomenout všechny ty, kteří nám vyřešili mnoho starostí po krupobití, jednak Nuslovým, ale i ostatním, kteří pro mě zůstali bezjmení, také Pán Bůh zaplať! Určitě se těšíme na budoucnost. Těšíme se na ni, protože víme, že ten, který nás provází, je dobrý a bude nás provázet i nadále. I to je pro nás dar, za který jsme vděční!

Příští akce, která nás čeká, je Celostátní setkání mládeže ve Žďáru nad Sázavou. Už se těšíme!

sepsal o. Řehoř.

 

V tomto článku si můžete prohlédnout videa, která se nám v průběhu tábora ve Slivici podařilo natočit:

Z cesty na památník Vojna, hra Bomba:

 

Hra Polní nemocnice, přesun nemocných:

 

Hra vedoucích:

 

 

 

Sedmý den jsme zahajovali snídaní, protože se spalo až do osmi kvůli předcházející noční hře. Přesto to pro většinu bylo málo, vzhledem k tomu, že poslední noc většinou využili na popovídání…

Po snídani pak následovala pokladovka. V lese bylo po vyznačené trase roztroušeno několik tvarů, které bylo nutno sesbírat a na konci trasy pak sloužily jako klíč do zámku, kterým se pak soutěžící dostal k pokladu. Všichni to zvládli, jen v ojedinělých případech se museli soutěžící vracet, protože nějaký tvar nenašli či ho při cestě k cíli ztratili…

Vstup do fotogaleriePak jsme se sešli k společnému tématu, věnovanému daru bázně před Bohem. Dozvěděli jsme se, že se nejedná o strach z Boha, ale o obavu z toho, abychom jeho lásku něčím nezranili… Hned pak následovala závěrečná bilance. V ní mohl každý přehlédnout uplynulý týden a sám před sebou, před Bohem a ostatními se zamyslet, kam ho tento týden posunul, co v něm odkryl, čím ho obohatil. Někteří se vyjádřili i tak, že jim bude tato bilance docházet až později, proto se těším, že některé reflexe si ještě řekneme…

Vstup do fotogalerie Po bilanci jsme se naposledy sešli v kapli ke mši svaté a po ní byl oběd a závěrečné vyhodnocení týmů. První místo obsadili Smetáčci, následovaní Pé-plechovkami a ty následoval tým Minimální trvanlivosti. Všem gratulujeme, byli jste skvělí. Po obědě jsme se začínali rozjíždět. Někde se uronila slza, loučení bylo smutné… Hned pak večer začala čilá aktivita na facebooku, která vydržela řadu dní. Super!

Vstup do fotogalerie My realizátoři jsme pak setrvali na faře k závěrečnému úklidu a předání. Odjížděli jsme pak kolem půl šesté večer. Děkujeme za tuto možnost, prožít na tomto kouzelném místě pěkné dny. Co říkáte, neuděláme zde nějaký PřeBoMil? Třeba v zimě, či jindy?

Myslím, že se všichni už těšíme na další víkendovku PřeBoMilu, kterou jsme zatím předběžně naplánovali na konec září 27.–30. září.

sepsal o. Řehoř.


Šestý den tábora začal netradičně. Budíček byl ve znamení další hry – Polní nemocnice. Všichni byli vytaženi ze spacáků křikem, že se událo bombardování, že jsme všichni nemocnice, ať se všichni shromáždí na chodbě a tam dostanou další pokyny.

Vstup do fotogalerieTy pokyny byly vlastně jen losováním, co kdo dostal za úraz či nemoc. Byly tu ještě tři ošetřovatelé a jeden lékař. Nemoci a úrazy: siamská dvojčata, upadená ruka, vypadený jazyk, ekzém, zimnice, upadená noha, upadené obě ruce… Všichni se patřičně vymódili (můžete se mrknout do fotogalerie) a šlo se na snídani. Tam si museli jedni druhým pomáhat, protože najíst se bez rukou nešlo moc dobře. Pak po snídani byl zadán přesun polní nemocnice na určité místo. Zde bylo také nutné si pomáhat. Ukázalo se, že jsme skvělá skupina, která si pomoci dokáže.

Vstup do fotogalerie Následovala katecheze na téma zbožnosti. Opět jsme si charakteristiky tohoto daru napsali na klíč, který jsme pak přinesli na mši svatou do kaple.

Mše svatá byla posunuta o půl hodiny déle, z důvodu smažení sýru, který jsme pak měli na oběd...

Vstup do fotogalerie Po obědě toužili všichni jít na koupání, zlákáni zkušeností včerejší party. A tak se šlo. Návrat byl stanovený do půl páté, protože tehdy nás v kostele čekal netradiční růženec. Skládali jsme ho z kuliček na zemi kostela a každý si na jednu kuličku (Zdrávas Maria) mohl napsat úmysl, na který chce tuto modlitbu obětovat. Všichni si tuto formu modlitby při bilanci pochvalovali…

Vstup do fotogalerie Po večeři následovala bilance a pak: dlouho očekávaná noční hra: Hledání svatého Grálu. Hra byla inspirována legendární zprávou, která nás zpravuje o zachování kalicha Pána Ježíše z Poslední večeře – grálu – který byl dlouhá staletí střídavě vyhledáván různými věhlasnými bojovníky, např. anglickým králem Artušem. V lese poblíž Slivice byla nachystána cesta označená svíčkami a šipkami, kterou bylo nutno absolvovat. Např. první disciplína dávala za úkol objevit heslo v lahvích s pavouky, červy a žábami, toto heslo si zapamatovat a donést ho až na závěr hry. Pak byl úkol projít jedovatou pavučinou, plnit různé logické úkoly, projít bludištěm bez dotknutí se jedovatých stěn či projít bez otevření očí chodbou Medúz za pomoci Ariadniny nitě. Na konci cesty pak čekal soutěžící moudrý mnich, který měl pro každého moudrou radu do života. A samozřejmě i svatý Grál. Po této hře se šlo hned spát.

sepsal o. Řehoř.

 

Ve čtvrtek jsme zahájili den hned mší svatou. Byl to den věnovaný daru síly. Po mši svaté jsme měli snídani a po ní se připravili na cestu. Byl slunečný a teplý den, my jsme se v něm vydali směrem na Lešetice, kde je zachován komunistický lágr na nepohodlné lidi – památník Vojna.

Vstup do fotogalerieCestou jsme si zahráli dvě hry. První spočívala v tom, že hráč měl nenápadně umístit kolíček někam na oblečení někoho jiného. Prohrával ten, kdo kolíček měl v cíli… Druhá hra spočívala v tom, že na daný povel se všichni do sedmi sekund museli schovat v lese nebo podél cesty tak, aby nebyl vidět. Koho hledající uviděl prvního, hledal v dalším kole.

Vstup do fotogalerie Takto jsme došli k památníku Vojna. Koupili jsme si vstupenky a nechali se provést lágrem. Nejdříve jsme si ho prohlédli shora a poslechli si výklad o jeho uspořádání, denním režimu jak se sem člověk vůbec dostal. Zajímavé bylo, že k tomu vůbec nemuselo dojít soudním rozhodnutím, ale třeba i na základě posudku jakési lidové komise. Pak jsme vyzkoušeli pobyt v nízkém betonovém bunkru, což byla skupinová korekce. Dozorci tu měli vy zvyku zavírat až 35 lidí na max. 5 hodin, protože v tomto prostoru chyběl vzduch. Následoval barák, který sloužil jako kulturní dům a pak marodka. Podmínky na ní byly primitivní a lékaře dělal někdo z vězňů, lhostejno jaké specializace. Tak se mohlo stát, že se o celý tábor staral zubař. Odtud jsme se přesunuli do baráku, kde byli již ubytováni sami vězni. Jako poslední jsme navštívili barák dozorců, ve kterém byla nainstalována expozice, věnovaná vězeňství a obětem komunistické zvůle, zejména v padesátých letech.

Vstup do fotogalerie Z tohoto baráku jsme si hned vyšli odpočinout na trávu. Snědli svačinu a vraceli se domů na Slivici. Tam nás již čekal otec Mikuláš s manžely Vackovými. Dal si u nás oběd, po něm jsme návštěvě zazpívali některé písně z Taizé. K obědu nám sestra Pavlína udělala vepřo-knedlo-zelo. Bylo vynikající a tímto jí za ně děkujeme! Po obědě pak zájemci odešli do Ostrova na koupaliště. Tím udělali předběžný průzkum pro partu následujícího dne. Ostatní zůstali doma a bavili se např. tvořením, odpočinkem a sportem. Po návratu pak byla zajímavé hra: Puding. Byly čtyři stanoviště, kde byl umístěn hrnec pudingu hlídaný kuchařem. Koho chytil při ujídání, tomu zabavil lžici a dostal od něj úkol, po jehož splnění mu byla lžíce vrácena. Nakonec byla vyhlášena anarchie, která znamenala, že se už nehlídá a každý mohl jíst, kde se mu zlíbilo…

Vstup do fotogalerie Pak jsme si zahráli některé hry na ověření síly. Jednak to bylo přetahování lanem, při němž se vystřídaly všechny týmy, a pak skákání přes rotující lano. Vše bylo bodované.

Po večeři následovala bilance a krátká katecheze na téma daru síly. Den jsme pak zakončili společným táborákem. Někteří vytrvalci u něj vydrželi do pozdní noci, ale většina šla spát včas.

sepsal o. Řehoř.

 

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Aktuality