Pastorace

Na přání a prosbu pana Jiřího Jirouška z Kovářova zde zveřejňujeme výsledek mnohaleté práce, kterou spolu s panem Karlem Mitískou odvedli při zpracovávání kronik obyvatel chalup jednotlivých vesnic v okolí Kovářova. Knihy procházejí jedenáct vesnic podle popisných čísel a až jimi budete listovat, ponoříte se do životů našich předků, kteří zde žili a zažívali zde – podobně jako my – věci krásné, ale i složité...

Knihy jsou produkty množství práce, kterou se této věci rozhodli věnovat, a proto by nebylo od věci, pokud načerpáte pro sebe z těchto materiálů užitečné informace, alespoň nějakou formou poděkovat. Pan Jiroušek je mezi námi a můžete tak učinit osobně, avšak pan Mitíska už je na věčnosti. Prosím tedy o krátkou modlitbu za spásu jeho duše...

Níže uvádíme odkazy ke stažení jednotlivých souborů ve formátu pdf, které můžete prohlížet ve Vašem počítači. Tato forma se nám zdá vzhledem k rozsáhlosti jakožto nejvhodnější. Pokud byste měli jakékoliv připomínky, prosím, kontaktujte nás prostřednictvím kontaktních údajů uvedených zde na webu na příslušném místě.

Řehoř J. Žáček.

Komentář pana Jiřího Jirouška

Při vyučování dějepisu ve škole se učíme znát různé události, které nemají pro nás žádný význam ani se nás netýkají. Učíme se znát jména vládců, kteří někdy nezaslouží ani vzpomínky. Rozumnější je znát dějiny svého rodu, předků, kteří utvářeli naši životní dráhu. Panovníci a šlechtici znají své rodopisy. U ostatních lidí se tyto údaje udržovaly většinou jen v ústním podání a z toho důvodu byly někdy nepřesné, neboť podrobnosti se většinou vytrácely.

Když nyní je v archivech přístup k matrikám, rozhodli jsme se, že podle zápisů v nich sestavíme rodopisy k jednotlivým rodům. Přitom pozorujeme, jak se jednotlivé rody vzájemně prolínají. Když v dřívějších dobách bylo možné spojení s okolním světem většinou jen pěšky, byly sňatky uzavírány s těmi, kteří žili v blízkém okolí. Byli to buď přímo sousedi nebo ti, kteří žili ve stejné vesnici. Pak teprve následovaly vzdálenější vesnice a spíše vyjímečně se někdo dostal opravdu daleko, i když i tam žil někdo známý. Vzhledem k těmto bližším nebo vzdálenějším příbuzenským vztahům se ještě před padesáti lety užívalo na venkově oslovení strýčku, teto místo pane, paní. Užívalo se i případech, když se jednalo o úplně cizí lidi.

Když mi bylo 9 let, tak jsme si hráli na návsi. Tu ke mně přišel kamarád a povídal: "Jirko, táta byl na stranické schůzi a tam říkali, že vy a Habartovi od váhy se budete stěhovat." Jak mi asi bylo... Ale musím přiznat, Kovářov je větší vesnice – dnes středisková a komunistů tu bylo hodně, ale ty tři tolik "důležité podpisy" nesehnali. Při zakládání jednotných zemědělských družstev se říkalo, že venkov bude jedna rodina, ale on tou jednou rodinou už byl před staletími. Režimu se tímto jednáním podařilo zlikvidovat svobodný selský stav. Násilná kolektivizace měla přípravnou fázi: vyvolání strachu. Popravy, věznění, deportace, to vše přerušilo staleté vazby rodů, rodin i sousedské vztahy, které nikdy nemohou být plně obnoveny. tím se předešlému režimu podařilo nenávratně zlikvidovat svobodný selský stav.

Jiří Jiroušek

Rodokmeny ke stažení

(řazeno kromě Kovářova abecedně)

Kovářov

Březí

Dobrošov

Hostín

Klisinec

Kotýřina

Pechova Lhota

Předbořice

Radvánov

Řenkov

Vepice

Vesec

Záluží

Jednotlivé rody v Kovářově

Rody

Nájemníci z Kovářovska

Nájemníci

V době postní se naši ministranti velice úspěšně zúčastnili ministrantského turnaje. Zde vám přinášíme krátký report z této události:

Vstup do galerieZúčastnili  jsme se 5. dijecézního ministranského miniturnaje. Sraz byl v 17:30-18:00 v pátek 23 února. Po příjezdu jsme šli na mši a potom do muzea filmových rekvizit. V sobotu jsme šli hrát do haly ZŠ Zbrojovská. Hráli vždy tři hráči a jeden brankář. Konec byl v sobotu v 16:00.Umistili jsme se na 3.místě.

Tomáš Jůza

Základní motivem našeho programu je KŘÍŽ. Kříž je základním znamením všech křesťanů. Je to nejen znamení Ježíšova utrpení a smrti, ale především jeho vítězství. Promlouvá ke všem lidem, kteří trpí – k utiskovaným, nemocným, chudým, k lidem na okraji společnosti – a nabízí jim naději. Kříž mluví o Bohu, který povyšuje ponížené, dává sílu slabým, překonává rozdělení a přemáhá nenávist láskou.

V naší krajině je vidět mnoho křížů, kapliček a Božích muk. Všechny jsou znamením víry našich předků. Mnohdy kolem nich jezdíme a chodíme, aniž bychom si jich všimli. Pro letošní postní dobu jsme připravili námět, který by nám měl pomoci tyto kříže znovu objevit a zamyslet se nad tím, co pro naše předky kříž znamenal a co znamená pro nás.

Cílem této aktivity je prožít postní dobu jako čas, v němž prožíváme vděčnost za Boží lásku, která se nejvíce projevila na kříži. Objevovat kříže ve svém okolí, pořídit jejich fotografie, pátrat po historii jejich vzniku a zamyslet se nad tím, jaký význam má kříž pro nás osobně. Nepřecházet kolem křížů netečně, ale učit se v duchu poděkovat. Nebýt lhostejný ke kříži a znovu objevit jeho velký význam.

Soutěže se mohou zúčastnit rodiny, popřípadě jen děti, a jejich úkolem je objevovat kříže ve svém okolí. Když kříž najdou, zakreslí si ho do mapy, vyfotí ho včetně nápisu na něm. Zavedou si sešitek, do něhož si budou zapisovat své poznatky, případně si mohou kříž nakreslit. Bude to znamením naší sounáležitosti a víry, kterou jsme převzali od předchozích generací a kterou chceme nést dál. Objevovatelé křížů rozluští nápisy, zjistí historii kříže (kdo ho postavil a proč, v kterém roce) a v neposlední řadě se u kříže pomodlí, příp. kolem něj uklidí. Pořízené fotografie můžeme vyvěšovat ve fotogalerii na farním webu. V tom případě tedy prosím o zaslání jedné fotografie na mailovou adresu: rj.zacek(zavináč)hotmail.com.

Kdo se bude chtít zapojit se do postní soutěže o návštěvu nejvíce křížů v okolí, dostane mapu. Do mapy bude zakreslovat kříže, které navštívil, jako jednotlivec nebo jako rodina. U kříže se pomodlí např. Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti, neboť svým svatým křížem jsi nás vykoupil… nebo jinou modlitbu, ve které se mluví o kříži. Může zazpívat i píseň, zde není nikdo omezen. Mapu na konci postního období tj. na Zelený čtvrtek odevzdá a podle zakreslených křížů a zaslaných fotografií se provede vyhodnocení. Výherci budou známi 3. neděli velikonoční a budou odměněni stolní hrou pro celou rodinu!

PředbořiceŘenkovBřezíLašoviceVladyčínKovářovPechova LhotaRadvánovVepiceVesec

Odkaz ke stažení soutěžní mapy.

Motivace

1. neděle postní má evangelium: Ježíš na poušti (Mk 1,12-15)
Motto: Každý má svůj kříž na míru

Příběh: Jeden člověk si stěžoval Bohu, že nese příliš těžký kříž. Bůh ho tedy zavedl do místnosti plné křížů a řekl, ať si vybere jiný, který by se mu zdál vhodnější. Člověk se procházel místností, a tu zahlédl jeden malý kříž – sotva ho ale zvedl, zjistil, že je těžký jak olovo. Za chvíli zas narazil na další kříž, který se mu zdál vhodný. Když si ho však posadil na rameno, zjistil, že přesně v místě styku s ramenem má kříž ostrou špičku, která ho velmi bolestivě píchala. A tak se mu na každém kříži něco nelíbilo. Až úplně vzadu v místnosti našel jeden kříž, ani velký, ani malý, zkusil ho, byl tak „akorát“. „Tento si vezmu,“ řekl Bohu. Bůh se na něj s láskou podíval a řekl: „A víš, že to je přesně ten tvůj kříž, na který sis stěžoval?“

K zamyšlení: Pán Ježíš se na poušti připravoval na své poslání, které mělo vyvrcholit na kříži. Nejdříve přijal drobné kříže – pokušení. Umíme přijímat kříže, které život přináší?

2. neděle postní má evangelium: Ježíšovo proměnění (Mk 9,1–9)

Motto: Kříž člověka nese

Příběh: Jeden člověk šel životem a nesl si na zádech svůj kříž. Cestou vedle něho šla s rozmanitými kříži spousta dalších lidí. Najednou si člověk začal stěžovat: „Pane, kříž je příliš dlouhý, dovol mi ho trochu zkrátit.“ Tak vzal pilku a kříž uřezal. Za chvíli se mu zase zdálo, že už nemůže: „Pane, ten kříž je příliš těžký, dovol mi ho trochu zkrátit.“ A tak to šlo několikrát. Nakonec byl kříž docela krátký. Člověk došel až k velké propasti, za níž byl ráj. Rozhlédl se kolem sebe. Ostatní lidé pokládali své kříže na zem a po nich přecházeli přes propast. Jenže kříž toho člověka byl moc krátký. Nestačil na překlenutí propasti. Člověk zde stál zoufalý a litoval, že svůj kříž zkrátil.

K zamyšlení: Pán Ježíš se s apoštoly modlil na vysoké hoře. V modlitbě ho apoštolové uviděli jinak než doposud. Mám i já prostor pro modlitbu, abych uviděl(a) Boží lásku, která mne nese? (Svatý Jan Maria Vianney řekl: „Nejsi to ty, kdo nese kříž, ale kříž nese tebe.“)

3. neděle postní má evangelium: Vyhnání kupců z chrámu (Jan 2,13-25)

Motto: Kříž má velkou cenu

Příběh: Byla dražba. Dražily se věci nějakého bohatého muže. Byl tam taky jeden malíř, který měl našetřených jen 100 franků. Za 75 franků koupil postel a už odcházel, když v tom dražící vyvolával kříž. „Co mi za něj dáte?“ zeptal se a ukázal černý, starý, špinavý kříž. „Nic,“ ozvalo se, a vzápětí následoval smích. Malíř se obrátil a řekl: „Koupil bych ho, ale mám jen 25 franků.“ Nikdo nedal víc, a tak malíř s posměchem koupil starý kříž a odešel. Doma ho začal čistit. A pojednou zjistil, že ten kříž je zlatý. Když ho celý vyčistil, donesl do zlatnictví, kde jeho cenu vyčíslili na 60 000 franků.

K zamyšlení: Ježíš vyhnal kupce z chrámu. I my máme „vyčistit“ svůj život od nepotřebného haraburdí, od nesprávných postojů a hříchů. Kříž však patří mezi skvosty.

Každoroční prožívání postní doby je příhodný čas pro vystoupení na posvátnou horu Velikonoc. Postní doba totiž svojí povahou připravuje věřící na slavení velikonočního tajemství. V této době jsou katechumeni uváděni k přijetí iniciačních svátostí – křtu, eucharistie a biřmování. Ti z nás, kteří jsme již křest přijali se pak horlivým pokáním připravují k obnovení křestního vyznání o velikonoční vigilii, a to horlivějším nasloucháním Božímu slovu a modlitbou. Proto vám nabízím následující aktivity pro dobu postní:

České Švýcarsko (autor: Václav Sojka)Postní duchovní obnova

Přijměte, prosím, pozvání na Postní duchovní obnovu v milevském klášteře.

V pátek 16. 2. od 18:30 je přednáška Mons. Františka Radkovského, emeritního biskupa plzeňského o Turínském plátně s promítáním v Latinské škole.

Dále se pokračuje v sobotu 17. 2. od 9:00, kdy začíná 2. přednáška otce biskupa v Latinské škole a v 10:30 je mše svatá v bazilice. Možnost svátostí smíření během dopoledne. Nenechme si ujít tuto příležitost ztišení a obnovy!

Modlitba křížové cesty

V našich farnostech se budeme pobožnost křížové cesty modlit takto:

V Kovářově ve středu od 16:30 v neděli od 15:00.

V Předbořicích ve čtvrtek po mši svaté.

V Milevsku je možné se zúčastnit modlitby křížové cesty:

V kostele sv. Bartoloměje:

ve středu a v sobotu přede mší svatou v 16:20
ve čtvrtek po ranní mši svaté (s knězem).

V pátek bude křížová cesta v přírodě za klášterem (v případě nepříznivého počasí v bazilice). Sraz před bránou kláštera vždy v 17:00.

Podpora Domácího hospice Athelas

V době postní budete mít možnost také podpořit konkrétní charitativní projekty. Kromě tradičních papírových postních pokladniček pro Charitu budete moci do pokladniček v kostelích dávat příspěvky na písecký Domácí hospic Athelas. Podle učení církevních Otců má modlitbu doprovodit půst a to, co ušetříme postem, můžeme darovat těm, kdo jsou potřební. Myslím, že je vhodné podpořit ty, kteří naši podporu potřebují a kteří se starají o naše nemocné a umírající v našich končinách a tím může být třeba i právě písecký hospic.

Jak jsem již při mších svatých v kapličkách avizoval, připravil jsem z fotografií pořízených při poutích galerii, ve které si tyto okamžiky můžete znovu připomenout. Děkuji ještě jednou všem obětavým farníkům za přípravu, péči o kapličky a za účast na těchto akcích.

Vstup do galerie je zde: Vstup do galerie

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Pastorace