V neděli 18. června 2017 jsme spolu s celou církví slavili slavnost Těla a Krve Páně. Během mše svaté také deset dětí v Kovářově a tři v Předbořicích poprvé přijali svátost Těla a Krve Pána Ježíše. Uzavřeli tak několikaměsíční přípravu na přijetí této svátosti a udělali další krok ke své křesťanské dospělosti. Touto radostnou událostí je také doprovodili rodiče, jejich přátelé a celá naše farní rodina.

Po mši svaté jsme vyšli na náves, kde již obětovaví farníci připravili oltáře k průvodu. Veřejným průvodem jsme vyznali víru ve skutečnou přítomnost Pána Ježíše v eucharistii, ale také jsme za tento Boží dar poděkovali. Tyto slavnostní chvíle si můžete připomenout v následující fotogelerii. 

Letošní Noc kostelů připadla na pátek 9. června 2017. V tomto roce, bohužel, tato akce kolidovala s folklórním festivalem, takže množství farníků, kteří by mohli s programem pomoci, již byla zaměstnána na návsi.

I tak jsme noc kostelů uspořádali od 20 hodin do zhruba 21:45. Zúčastnilo se asi 10 lidí, někteří i z daleka. Myslím si, že z reakcí návštěvníků můžeme soudit, že se jim program líbil a byli rádi, že náš kostel byl otevřen. Děkuji všem, kdo s programeme a organizací pomohli a mohu jen dodat: Těšíme se na příští rok!

Zde si můžete prohlédnout několik fotografií, za jejichž pořízení děkuji Petře Baštýřové.

Řehoř J. Žáček.

Celkem patnáct dětí se začalo pravidelně připravovat na své první setkání s Ježíšem přítomným v eucharistii. Setkání obvykle probíhají ve středu po mši svaté na faře v Kovářově a v prvních setkáních jsme se snažili poznat Ježíše jako toho, s kým když se setkáme, tak nás toto setkání promění. K tomu, abychom to zakusili, se zamýšlíme nad evangelními příběhy takových setkání.

V druhé polovině přípravy se již věnujeme znamení eucharistie, který je pokrmem, který sytí náš život a umožňuje nám setkání s živým Ježíšem. V této části reflektujeme ty prvky a symboly, které tvoří eucharistii.

Z našich setkání je utvořená také postupně doplňující fotogalerie. A zde v článku si stručně připomeneme, čemu jsme se v našich setkáních postupně věnovali.

Vstup do galerie: 

22. března – Ježíš náš přítel a bratr

V prvním setkání jsme se vydali na břehy řeky Jordánu a zde jsme prožili setkání Ježíše s Janem Křtitelem. Právě touto událostí začíná Ježíšova veřejná činnost, kdy prochází zemí a setkává se s lidmi, kteří touží po Bohu, po lásce a setkání s někým, kdo přinese do jejich smutku či nemocí své světlo.

29. března

Toto setkání odpadlo, pro mou hlasovou indispozici.

4. dubna – Ježíš uzdravuje slepého

Na příběhu slepého Bartimaia z Jericha jsme viděli, jak Ježíš přichází s konkrétní pomocí k nemocnému slepci. Jeho situace osamocení a vyloučení se skrze setkání s Ježíšem mění a on získává nejen světlo do svého života, ale také i cestu k následování. Podobně jako slepý Bartimaios i my ve mši svaté prosíme Ježíše: „Pane, smiluj se!“

12. dubna – Ježíš uzdravuje hluchoněmého

Toto setkání proběhlo v kostele formou bohoslužby. Na příběhu uzdravení hluchoněmého člověka jsme si mohli uvědomit, co znamená naslouchat a mluvit. Podobně jako hluchoněmému z našeho příběhu, i nám Ježíš říká: „Effatha! Otevři se!“

22. dubna – Dnes budu tvým hostem

Příběh celníka Zachea je krásným znázorněním toho, co je v životě člověka důležité. Celník, který měl mnoho peněz, ale nikdo ho neměl rád, bych schopný po setkání s Ježíšem otevřít své srdce a to, co nakradl rozdat. Ježíš ho uzdravil, podobně jako i nám takové uzdravení nabízí ve svátosti smíření.

26. dubna – Podobenství O ztraceném synovi a milosrdném otci

Na pozadí jednoho z nejkrásnějších příběhů Bible jsme si mohli uvědomit, že svátost smíření a oslavou radosti z návratu člověka do domu svého Otce. Hřích je přebývání v domě smutku a nedostatku. Otec člověka vyhlíží a navrací mu znovu důstojnost Božího dítěte.

3. května – Ježíš nás učí žít v tichu a modlitbě

V tomto náročném setkání jsme se pokusili zjistit, odkud Ježíš čerpal svou sílu pro setkávání s lidmi. Byla to modlitba, důvěrné setkání v tichu s Otcem. Na Ježíšovi bylo toto setkání poznat a proto i učedníci prosili, aby je naučil modlit. Ježíš nám dal jako dar modlitbu Otče náš.

10. května – Chléb náš vezdejší dej nám dnes

Při slavení eucharistie užíváme chléb. On je Božím darem a zároveň výsledkem naší práce. Chléb symbolizuje zároveň i naše spojení s Bohem a druhými lidmi. Než vznikne, je třeba dlouhého času a příznivých okolností. Podobně je to i s námi, s naším společenstvím.

17. května – Všichni jedli a všichni se nasytili

Tímto setkáním jsem prohloubili téma z předcházejícího týdne. Chléb, který je znamením a také prostředkem nasycení jsme rozjímali na pozadí biblického příběhu rozmnožení chlebů. Když chléb, který je Božím darem a také plodem naší práce nabídneme Ježíši, můžeme zakusit, že u něj není nedostatek. Ježíš láme chléb pro všechny, podobně i my můžeme lidem kolem sebe dávat a přitom nám neubude: radu, úsměv, radost...

24. května – Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny

Radostí naší víry je to, že Bůh nám v Ježíši jednou provždy dává plnost života. To, co ji ubírá je častokrát právě naše vina, když druhým ubližujeme nebo oni nám. Ježíš nás vede ke smíření a odpuštění a to jak mezi sebou, tak i vůči Bohu. Jednou z důležitých svátostí je svátost smíření, kterou nám Bůh odpouští to, čím jsme zranili náš vztah k němu. Tímto setkáním se připravujeme na setkání se s Ježíšem právě v této svátosti.

30. května – Jestliže pšeničné zrno zemře, vydá užitek

Pokračujeme dalším setkáním a naším tématem je opět obilné zrno. Obilí je základem pro chléb, ale aby ten mohl vzniknout a nasytit nás, tak musí před tím mnoho obilným zrn "zemřít" a umožnit tak vyrůst mnoha jiným zrnům, která pak semeleme na mouku pro chléb. Tento význam je skrytý i ve svátosti Eucharistie, která nám zpřítomňuje Ježíšovu smrt a zmrtvýchvstání. A není tedy náhodou, že se tak děje pomocí chleba, který nabízíme při mši svaté Bohu jako Boží dar, ale i jako plod naší práce, našeho vlastního "umírání" pro druhé.

8. června – Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti

V tomto setkání jsme se zamýšleli na vinným hroznem a vinným keřem. Aby víno dozrálo, je třeba živin, vody, slunce, ale hlavně čas. A také je nezbytné, aby každá větev keře zůstala spojená s kmenem. Ježíš používá obraz keře vinné révy k tomu, aby nám předal zkušenost s tím, že je nezbytné zůstat s ním ve spojení. Zároveň je zde také obsažena skutečnost, že právě spojení s Ním nám umožňuje dozrát a přinášet ovoce, které bude trvalé.

14. června – Ježíš slaví se svými přáteli poslední večeři

Tentokrát se scházíme v kostele na bohoslužbě při příležitosti připomínky Ježíšovy poslední večeře se svými přáteli. Je to den před jeho smrtí a před svým odchodem nám odkázal památku na své umučení tím, že nám přikázal slavit tutéž večeři, kterou on slavil se svými učedníky. Při této večeři Ježíš ukazuje svým přátelům jak moc je miluje, a to tím, že vstává od stolu a každému z nich umyje nohy. Ježíš vydává svůj život za nás a tehdy, když si všimneme a zakusíme jeho lásku ve svátosti eucharistie, můžeme na jeho lásku odpovědět láskou svou.

17. června – První svátost smíření

Tento den byl pro děti slavnostní: poprve uslyšely hlas Boží, který jim říkal "já ti odpouštím". A od této chvíle budou moci tento hlas děti slyšet pravidelně. Naše setkání jsme začali zamyšlením nad naším domem, kdy je světlý, otevřený a krásný a kdy je zase uzavřený, ošklivý a temný. Přečetli jsme si evangelium o návratu marnotratného syna a pak ho děti mohly prožít na sobě. U Boha je vždy šance náš ošklivý dům proměnit na dům krásný a světlý.

Děkujeme za celé období přípravy a za vše, co jsme v něm mohli prožít a dozvědět se...

Zapisuje Řehoř J. Žáček.

Setkání proběhlo od 19 hodin na faře v Kovářově. Účastni byli všichni členové farní a ekonomické rady. Na programu setkání byly tyto body:

Nejdříve jsem seznámil členy rady s finančním stavem farnosti: aktuální zůstatek na běžném účtu farnosti činí cca 78 tis. Kč, v pokladně je cca 25 tis Kč. Celkem tedy disponujeme 103 tis. Kč.

Dále jsem oznámil, že půjčka od farnosti Hodušín ve výši 70 tis. Kč byla splacena k začátku února 2017. Tím tedy nemáme žádné závazky.

Dalším bodem byla nutnost zajistit revize: komína fary, rozvaděčů kostelů a hasicích přístrojů, hromosvodů. V následné diskusi jsme podpořili myšlenku vybírat především pracovníky z řad farníků nebo obyvatel našich obcí.

Lípy na návsi před kostelem v Předbořicích. Na minulém jednání jsme konstatovali, že poprosíme Obec Kovářov o řešení neuspokojivého stavu porostu na předbořické návsi. Pan dr. Kahoun se této záležitosti ujme a pokusí se iniciovat určité kroky na jednání zastupitelstva Obce.

Dále jsem se zeptal, jaký je stav týmu stavitelů jesliček. Podle informací paní Robové ke stávající partě dobrovolníků přibyli dva noví, čímž by měla být schopnost i nadále jesličky v kostele stavět, vyřešena.

Následně jsme pozitivně zhodnotili přesun sobotní mše svaté z deváté hodiny na dřívější osmou. Tento čas všem vyhovuje více.

Další delší čas jsme věnovali diskusi nad programem Noci kostelů, která se uskuteční 9. června. Požádal jsem členy rady, aby popřemýšleli, jaký atraktivní program bychom návštěvníkům mohli nabídnout? Padly návrhy na uspořádání výstavy liturgických předmětů a oděvů, stručné představení křesťanství, liturgická hra a zpěv, představení varhan. Mimo to před kostelem by mělo být stále umístěna informace, která podává informace o kostelu – komu je zasvěcen, stručná historie, důležité osobnosti, odkaz na webové stránky.

Paní Robová navrhla úpravu hrobu P. F. Palečka: je třeba jej přebrousit. Pokusím se oslovit příslušné firmy, které by tuto práci provedli a do příštího setkání farní rady nechám zpracovat příslušné cenové nabídky.

Program schůze skončil ve 20:15.

Zapsal Řehoř J. Žáček.

Setkání se uskutečnilo v sobotu od 9:45. Zúčastnili se: Luboš Bolek, František Krejčí, Petr Marešovský, Marie Robová, Jiří Soukup, Ludmila Zajíčková, Marie Wudiová a Jaroslav Kahoun. Jednání vedl Řehoř J. Žáček.

Na programu bylo:

1. Zhodnocení velké investiční akce roku 2016 a tou byla oprava střechy farní budovy. Celkové náklady činily 364 tisíc korun, přičemž obec Kovářov nám přispěla ve dvou letech celkem 100 tisíci korunami, obec Hrazany 20 tisíc. Zároveň jsme si z farnosti Hodušín vypůjčili 70 tisíc, které budeme mít splacené brzy po Novém roce. Jednomyslně jsme tuto opravu zhodnotili jako zdařilou a kvalitní a vyjádřili naději, že střecha nám bude sloužit dlouhá léta.
2. Finanční stav farnosti: běžný účet 8 tisíc Kč, pokladna 55 tisíc Kč.
3. Pan J. Kahoun navrhl osadit okap nad schody na kruchtu do kostela a nabídl se, že tuto záležitost zařídí, což bylo schváleno.
4. Dále jsme diskutovali nad nutností revizí elektrických rozvaděčů, komínů, hasicích přístrojů, hromosvodů. Na tyto práce budeme preferovat vždy místní řemeslníky.
5. Dalším bodem byla situace péče o kněžské hroby. Jejich péče je rozdělena následovně: hrob P. Palečka obstarává paní Fedrová, hrob P. Zítka pravidelnou péči nevyžaduje, hrob P. Bodláka a Kopty zajišťuje pan Bolek, hrob P. Skaly je v pořádku a nevyžaduje zatím řešení.
6. Dalším bodem byla připomínka žalostné situace lip před kostelem v Předbořicích. Zde bylo rozhodnuto intervenovat s žádostí a probírku na Obci Kovářov.
7. Dalším bodem je stárnoucí tým stavitelů jesliček. Pokusíme se sehnat nové, mladší pomocníky.
8. Sobotní ranní mše svatá je dosud slavená v 9 hodin ráno. Zazněl návrh ji posunout na 8. hodinu ranní. Tento návrh jsme přijali.
9. Dalším bodem byla připomínka k úrovni kázání při mši svaté. Byla vznesena prosba, zdali by se nemohlo kázat o tématech bližších návštěvníkům bohoslužeb. Což jsem přislíbil.

Celé setkání skončilo pak v 11:15. Všem děkuji za účast a podnětné připomínky a za nabídku pomoci.

Řehoř J. Žáček.