Středa (Anička O.)

Letošní PřeBoMil jsme byli nuceni kvůli povinnostem rodinným i školním o jeden den zkrátit, a tak jsme se na kovářovské faře začali scházet namísto obvyklého 27. až 28. prosince odpoledne. I tak jsme ale byli zatím v oslabení, neboť Peckovi (včetně Káti) a Jirsovi (včetně Aničky) se měli ukázat až na druhý den. Kvůli komplikacím na cestách, které se ztrácely pod sněhem, jsme se trousili velmi pomalu, ovšem k večeři jsme už zasedli ve složení pro ten den kompletním: Wudiovi, Otrubovi, Zapletalovi, Dáda, Pavel a Lída.

Po večeři byl v plánu film. Autorka tohoto textu jej vybrala a navrhla se zvláštním ohledem na sportovně založené křídlo PřeBoMilu, jehož stěžejní část ten večer jako z udělání chyběla. I tak jsme ale Ohnivé vozy zhlédli a myslím, že i v nás na sport méně zatížených probudily toho správného bojového ducha pro návštěvu tělocvičny, jež byla na programu druhý den. Bylo už celkem pozdě, když po doběhnutém filmu i scénce Mr. Beana, parodující jeho legendární úvodní záběr, Vojta přidal modlitbu před spaním. Přesto se v nás bila snaha sdělit si všeliké novinky s únavou. Chvíli jsme se jí snažili vzdorovat, ale nakonec jsme v tomto boji postupně odpadali do spacáků, aby v kuchyni nakonec zbyla jen naporcovaná kuřata na příští oběd.

Čtvrtek (Mišuge)

Když jsme ráno přijeli s Aničkou, Terezkou, Matějem a Dominikem na faru, většina našich kamarádů už byla zabydlená a po snídani. Dýchla na nás pravá vánoční přebomilová atmosféra, a jali jsme se ochutnávat různé druhy cukroví – každý totiž přinesl něco a tak byl výběr opravdu pestrý. Následovala malá přednáška o Pouštních otcích, kterou jsme uspořádali my – sourozenci Jirsovi z Prahy. Přednáška byla velmi poučná a všem se moc líbila. Následoval oběd, na kterém jsme si krásně pochutnali. Když nám vytrávilo, vyrazili jsme za sportem. Do klučenické tělocvičny. Několik hodin jsme provozovali házenou, basketbal, volejbal, fotbal, stolní tenis a gymnastiku. Po našich srdceryvných výkonech nám o to lépe chutnala večeře. Po večeři přijel otec Řehoř, kterému jsme popřáli k výročí kněžství. Za odměnu si pro nás přichystal zajímavý program o tom, jak důležité je šířit světlo. Večer před spaním nastal čas na deskové hry, hudební nástroje a hodnocení pomalu odcházejícího roku 2016.

Pozn. Knížka s přednášky o pouštních otcích: Buď kde jsi, Štěpán Smolen

Pátek (Vojta)

Poslední den našeho letošního vánočního setkání byl tak trochu výjimkou. Většinou už totiž nemíváme žádný organizovaný program a celé dopoledne se nese v duchu úklidu a balení. Ne že bychom se tentokrát úklidu nevěnovali, ale před tím, než jsme se pustili do znovuosvěžení farních prostor, šli jsme do kostela na adoraci, abychom znovuosvěžili své duše. A mrazivém ránu i svá těla.

Po návratu jsme posnídali a pak už přišlo ono výše zmíněné balení a uklízení, během něhož přijela milá a vítaná návštěva v podobě Míry. To už se pomalu blížilo poledne a sním i čas na oběd – špagety skuřecím masem.

A pomalu se začalo odjíždět... Jako první nás opustili Jirsovi a po nich postupně další a další, až nakonec fara osiřela. Doufejme, že ne nadlouho.

Tak jsme tam přijeli. A tak jsme tam byli. A protože nás tam bylo málo, asi tak akorát na večeři v kuchyni, povečeřeli jsme v kuchyni. Jenda tam ještě nebyl a Marky tam ještě byla. Terezka pojala nápad naučit nás breviáři, ale každý zkrátka nemůže a někdo zas nemá, a tak ji tu a tam doplnil otec Řehoř. Nakonec se nám podařilo pomodlit se kompletář, kteréžto úsilí nás vyčerpalo natolik, že jsme nezvládli příliš dlouho ponocovat a odebrali se hledat útočiště ve svých spacácích. Ale ještě než jsme definitivně usnuli, směle jsme se vydali spolu s Medvídkem Pú, Králíčkem, Sovou a druhými na expudici objevit severní točnu, tedy to, co lidi objevují. Zkrátka, šli jsme to objevit.

Druhý den, sobotu, jsme zahájili společným růžencem směrem na Záluží. Po nezbytné snídani a neméně nezbytném umytí nádobí jsme se sešli ke společnému zamyšlení vedenému Terezkou, v němž jsme se svépomocí i s pomocí Bible snažili uvědomit si, co znamená půst a jaké masky, které jsme zvyklí nosit, a jaká pouta, která nás svazují, je třeba v době postní odstranit. Vše jsme si psali na papírky, které pak sehrály další roli při večerním programu.

Během přípravy oběda se někteří oddávali nejrůznějším radovánkám, někteří dali přednost učení. K výtečnému obědu (kuřecí kari rizoto) jsme se ale zase sešli všichni. Protože místa u stolů byla hojná, ale účastníků málo, srazili jsme k sobě dva stoly, takže jsme k sobě seděli všichni blíž a mohli jsme si snáze povídat.

Poobědní siesta byla prodchnuta vůní a chutí kávy a nejrůznějších moučníků. Zmocnil se nás soutěživý duch, a proto jsme vytáhli sice jednoduchou, ale o to zábavnější hru Chňapni čuníka. A tak jsme chňapali, chňapali a chňapali, posléze i s Pavlem, který nás přišel navštívit i se svojí roztomilou společnicí, fenkou Kessi.

Když jsme se dost nasytili chňapání čuníků, chňapli jsme bundy, šály a čepice a odebrali jsme se na hřiště, abychom si zahráli baseball. Sice podle vlastních, značně svérázných a malému počtu hráčů uzpůsobených pravidel, ale i tak to bylo báječné.

Asi bychom to vydrželi ještě dlouho, jenže čas se nachýlil a nás čekal další bod programu – adorace a mše svatá. Nechyběla ani vydatná večeře, v jejíž síle jsme se vydali opět ven, tentokrát na křížovou cestu. Původně vážná záležitost se změnila v boj o to, kdo vydrží déle zachovat vážnou tvář a nevyprsknout smíchy. Na svědomí to měly jednak místy víc než úsměvné texty křížové cesty, jednak nepříznivé povětrnostní a jiné podmínky. Takže jsme občas naráželi do stromů, občas do keřů, zakopávali jsme o kořeny, čas od času jsme se octli téměř v naprosté tmě, a jednou se nám dokonce málem podařilo uřezat si hnáty motorovou pilou. Přesto jsme živí a zdraví dorazili zpět na faru, lépe řečeno za faru, kde jsme chtěli na hraničce spálit papírky z dopoledního programu. Jenže nelítostné povětrnostní podmínky nás pronásledovaly i zde, takže hranice i přes veškeré resuscitační snahy zhasla ještě rychleji, než vzplála. Ale papírky shořely, a to bylo hlavní.

Celý den jsme završili účastí na tanečním kurzu tanečních mistrů Terezky a Jendy, kteří nás naučili dětský tanec pro lidi libovolného věku – Hambíno bambíno – jenž si záhy získal sympatie většiny z nás. Ještě asi hodinu jsme pak chňapali čuníky a jsouce vyčerpaní, odebrali jsme se na kutě.

V neděli jsme si trošku přispali a sešli jsme se až na snídani, po níž následovala mše svatá. A to už se pak zběsilým tempem nevratně blížil konec našeho setkání. Uvedli jsme faru do původního stavu, pobalili věci a snědli vynikající kuře, které mezitím připravily Bětka s Dádou.

Děkujeme všem, kdo se podíleli na přípravě programu či jídla, zkrátka všem, díky nimž jsme se mohli opět sejít a prožít pěkný víkend.

No a to je konec. Byla to zábava, zpěv, tanec, ejaja hopsasa.

Sepsal Vojta za malé podpory Terezky

Za foto děkujeme Bětušce

Sešli jsme se v pátek 6. února. Hodně nás přijelo již na mši svatou v 18 hodin. Program setkání pak oficiálně začínal večeří v 19 hodin. Přijeli mezi nás opět Roman Dvořák a nově i Eva Kuříková z Ktiše a asi 8 mladých z Protivína. Po večeři a nezbytném umytí nádobí jsme se pustili do seznamovacích aktivit. Hráli jsme zejména lidské pexeso, při kterém byla spousta legrace.

Asi od devíti hodin jsem vedl první společné téma: hledání v Bibli. Ověřili jsme si a doplnili své znalosti orientace v Písmu svatém a také jak se biblické knihy značí a co znamenají a k čemu jsou dobré biblické odkazy po stranách textu. Den pak zakončila společná večerní modlitba a uložili jsme se k spánku.

Druhý den pak začínal budíčkem a společnou snídaní v 8 hodin. Po snídani následovala společná ranní modlitba a pak kratičké téma, které obsahovalo reflexi tří úryvků z evangelia sv. Jana, které vyjevují Ježíšovu jednotu s Otcem. Tento víkend by totiž věnován zintenzivnění vztahu k Ježíši Kristu, zatímco minulé setkání bylo zaměřeno na Boha Otce. Pak jsem odjel pro paní kuchařku, zatímco ostatní se věnovali krátké aktivitě rozmotávání lidských údů. Pak následovalo téma, které vedl Roman, Setkání s Ježíšem. Po něm pak jsme slavili eucharistii v kostele. Následoval oběd a odpoledne ve dvě hodiny hra na farní zahradě. Hráli proti sobě dva týmy. Po svačině jsme se pak věnovali dalšímu tématu, totiž Bibli. Každý pak dostal papír s rozpisem četby a rozjímání, které může jakožto duchovní program použít na dobu postní… Následovalo rozdání témat biblických scének, které jsme si prohlédli po večeři. Každá skupinka dostala za úkol pantomimicky ztvárnit a pak předvést dvě scény: jednu ze Starého a jednu z Nového zákona. Večer jsme pak měli na faře nejvzácnějšího Hosta, totiž adoraci eucharistie. Během ní mohl každý napsat Pánu Ježíši osobní dopis a položit ho před něj. Z této velmi osobní atmosféry jsme pak vstoupili do poslední části programu: volného popovídání a posezení u čaje a dalších osvěžujících nápojů.

Nedělní den nemohu příliš popisovat, protože já jsem měl obvyklé mše svaté, ale vstávalo se později, následovala snídaně a společná hra. V půl desáté pak byla mše svatá v kostele za doprovodu hostující kapely z Březnice. Následoval oběd, při kterém jsme se rozloučili s Romanem, Evou a dalšími a po obvyklém úklidu jsme se pak rozjeli domů.

Sepsal Řehoř

Zveme vás já i členové týmu DCM na již 20. PřeBoMil, který bude opět mít přídomek Christ-Life. Bude se opět konat na faře v Kovářově od pátku 6. února do neděle 8. února. Budeme pokračovat v prohlubování těch témat, které jsme začali na minulém setkání. Do této pozvánky ještě budu vpisovat další podrobnosti, takže to zde sledujte.

Co s sebou: jako obvykle věci na spaní, na pobyt venku, hlavně Bibli, pokud nemáte, mohu půjčit nějakou na faře, ale uvažujte o pořízení vlastní, dále věci na hygienu, atd. Příspěvek je vyšší, za celý víkend 250 Kč, můžeme se samozřejmě domluvit, aby to nebylo překážkou...

Program:

Pátek

18:00 možnost účasti na mši svaté v kostele v Kovářově
19:00 večeře
19:30 uvítání a seznamka
20:15 práce ve skupinkách
21:15 společné téma – hledání v Bibli
21:45 modlitba
23:30 večerka

Sobota

7:30 budíček
8:00 snídaně
8:30 modlitba
9:00 společné téma spojení Otce a Syna
9:15 společné téma setkání s Ježíšem
11:30 mše svatá v kostele
12:30 oběd
14:00 hra
16:00 svačina
17:00 společné téma na téma Bible
18:00 aktivita ve skupinkách – příprava biblických scének
19:00 večeře
20:00 představení biblických scének
20:30 adorace
22:00 volné posezení
24:00 noční klid

Neděle

7:30 budíček
8:00 snídaně
8:45 modlitba – evangelium nedělního rána
9:30 mše svatá v kostele
11:00 otázky a odpovědi
11:45 oběd
12:15 úklid a odpoledne ukončení

Účast

Další podrobnosti popřípadě dodám...

Řehoř

Naše další setkání se odehraje opět mezi Vánočními svátky a Novým rokem v termínu 27. prosince do 31. prosince ráno. Místem setkání bude tradičně fara Kovářov a program bude veden vánočním tématem: Projevila se Boží dobrota přinášející spásu všem lidem.

Vezměte si s sebou opět to, co jste zvyklí, tzn. věci dovnitř a ven, nejlépe, pokud budete mít Bibli a psací potřeby. Myslete na to, že může být i chladno. 30. prosince se celý den zúčastníme spolu s mládeží z jiných farností Evropského setkání s komunitou Taizé v Praze.

Program setkání: 

Sobota 27. prosince
od 15. hod – příjezd
17:00 - možnost účasti na mši svaté
18:00 - večeře
od 20 hod. večerní program na téma setkání

Neděle 28. prosince
6:30 - možnost ranního růžence
9:30 - mše svatá
12:00 - oběd
14:00 - odpolední program (odpolední procházka – tradiční, zpestřená hrou/hrami)
18:00 - večeře
20:00 - večerní program na téma setkání

Pondělí 29. prosince
7:00 - možnost ranního růžence
8:00 - snídaně
9:00 - dopolední program: montáž nové skříně a výroba fotodokumentace na chodbu
12:00 - oběd
14:00 - tvoření
17:00 - mše svatá
18:00 - večeře
20:00 - film v kině v Milevsku: Příběh Marie

Úterý 30. prosince
celý den budeme v Praze, doprava vlastním autobusem
večer bilance setkání

Středa 31. prosince (pro zájemce)
7:30 snídaně, úklid a rozjezd domů 

Cena setkání zůstává jako obvykle, 50 Kč na den, k tomu příspěvek 200 korun na autobus. Vzhledem k tomu, že organizujeme vlastní autobus, prosím vás z organizačních důvodů o brzké přihlašování, velmi nám to pomůže jednak v organizaci, ale může nám to i ušetřit prostředky. Setkání se mohou zúčastnit i ti, kdo jsou mladší 16-ti let, protože nejsme oficiálně registrovanými účastníky a tedy už si za svou účast zodpovídáme sami. Prosím, sledujte tuto pozvánku, neboť zde mohou přibývat důležité informace.

Srdečně zve a na setkání se těší

Řehoř.