Úterý byl sice formálně už druhý den našeho tábora, ale vzhledem k tomu, že v pondělí jsme se věnovali zabydlování, objevování fary (a že bylo co objevovat), organizačním činnostem a také jedni druhým, měli jsme teprve dnes možnost porozhlédnout se po Nové Cerekvi a blíže poznat okolí fary i města.

Z prvního spánku jsme se probudili poměrně brzy – už o půl sedmé. Bylo to však nutné, protože nás čekal úvodní výlet našeho tábora – prohlídka hradu Kámen. Den jsme zahájili společnou ranní modlitbou a krátkým slovem na den a pochopitelně jsme se na cestu posilnili také vydatnou snídaní. Po osmé hodině jsme vyrazili do Leskovic – většina pěšky a Vašek se svým poraněným kolenem a osobním šoférem Markem se vezli autem.

Cesta do Leskovic byla nejen prvním turistickým výkonem, ale také první větší příležitostí pořádně si popovídat s kamarády. Přece jen, když jsme se někteří neviděli víc než půl roku, bylo stále o čem mluvit a cesta ubíhala rychle, tedy ku všeobecné spokojenosti.

S blížícími se Leskovicemi sílily v některých z nás obavy, zda nás – skupinu 25 lidí – řidič bude ochoten vzít do autobusu. Pokud ne, vzaly by za své všechny naše plány. Avšak ukázalo se, že místní lidé jsou laskaví. Autobusák nás bez řečí naložil. (Tím se potvrdila naše zkušenost z pondělka, kdy nám zcela cizí pán ochotně odvezl batohy skoro z nádraží až na faru.)

Vystoupili jsme na zastávce hned pod hradem. Po několika minutách pak začala prohlídka interiéru. Upoutalo a pobavilo nás několik věcí – ať už pěkná, byť poněkud nepřesná mapa českých zemí, staré zbraně nebo anomálie na dobových kresbách a malbách. Co se týče pánské části naší skupiny, pro tu byla vrcholem programu beze sporu výstava motocyklů. Slova obdivu a chvály se ozývala ze všech stran a tu a tam bylo možno zaslechnout i věty typu: „Ta je dobrá!“ nebo: „Tu bych chtěl mít!“ Svůj zájem dávali někteří z nás najevo i několikrát (ale nechtěně) spuštěným alarmem a také četnými zápisy do knihy návštěv, dokonce v několika světových jazycích.

Plní dojmů jsme opustili vnitřek hradu, ale protože zbývaly asi dvě hodiny do odjezdu autobusu, zůstali jsme ještě na místě. Někteří z nás šli posedět ke kafi s drobným občerstvením do místního bufetu, jiní dali přednost odpočinku na sluncem vyhřátých lavičkách.

V jednu hodinu jsme se chtě nechtě museli zvednout a vydat se na autobusovou zastávku. Opět jsme měli štěstí - autobus nás vzal i zpátky do Leskovic. Do Nové Cerekve jsme došli pěšky, čehož jsme znovu využili k povídání s ostatními. Postupně se ale začal hlásit nepřítel hlad, a tak když jsme dorazili na faru, vřele jsme uvítali oběd připravený našimi milými sestrami. Ačkoli jsme ten den „byli v Itálii“, neměli jsme, jak by se dalo očekávat, ani těstoviny, ani pizzu. Absenci italského oběda jsme ale vyvážili dezertem – vynikajícím, téměř nefalšovaným tiramisu.

Po jídle jsme vyhlásili válku povinnostem. Umývači nádobí popadli vidličky, nože a vše, co zbylo po obědě, čističi se vyzbrojili smetáky a hadry. Odměnou za nelítostný boj s nepřítelem nám byl volný program, někdo šel spát, někdo se věnoval fotbálku a nahoře v pánských prostorách se hodně z nás sešlo k více či méně oblíbenému, ale vždy hojně navštěvovanému tancování.

Krátce po šesté hodině jsme v kostele slavili již druhou mši svatou. A tu se ukázalo, že do našich řad zavítal nemalý, ba přímo obrovský talent v podobě Dominika, který část mše doprovázel na varhany. Novým hitem a naší neoficiální hymnou se stala závěrečná píseň Učiň mě, Pane, nástrojem z pera Františka z Assisi a Petra Ebena, která pak v průběhu tábora zazněla ještě několikrát. Dominikova hra sklidila takový úspěch, že jsme po mši, ač vyhladovělí a natěšení na večeři, vyslechli ještě malý varhanní koncert.

Abychom si trochu přiblížili zemi, ve které jsme se nacházeli, sešli jsme se po večeři v obývacím pokoji a vyslechli prezentaci o Itálii provázenou několika fotografiemi. Celý den jsme pak zakončili bilancí, při které měl každý možnost sdělit něco ostatním – ať už třeba něco, co ho potěšilo, co se mu líbilo, poděkování konkrétní osobě, nebo třeba i něco, co se nepovedlo a chtělo by zlepšit.

Společná modlitba pak byla zlatou tečkou za krásně stráveným dnem. 

Vojta

Do Nové Cerekve jsem dorazil odpoledne asi ve 14 hodin. Tam již čekaly sestry, které zde již byly od nedělního odpoledne a připravovaly prostředí pro nás pro všechny. Já jsem se věnoval vykládce všech potřebných věcí, pomůcek atd. a sestry mezitím šly nakupovat do obchodu pečivo. Vše se chystalo na příjezd ostatních…

Asi kolem čtvrté odpoledne už jsem měl telefon od Báry, zdali bych se nestavil na nádraží pro Vaška, který ač o berlích, si přesto tábor nenechal ujít. Od nádraží k faře to je více než kilometr, tak jsem pro něj rád zajel a taky cestou sebral nějaké ty bágly. Hned tehdy jsem si všiml, že bude legrace, protože Vojta vezl mandolínu... V průběhu odpoledne jsme se zkompletovali všichni, až na Lídu, která měla dorazit až ve středu odpoledne. Vlastní program začínal společnou večeří v 18 hodin.

Pak jsme se sešli k první společné bilanci, kde jsem všechny seznámil s rozdělením týmů do čtyř barev (červení, modří, zelení a žlutí), rozdělením služeb, které jsme převzali z loňského tábora v Kestřanech a které se velmi osvědčilo. Rozdělováním služeb byl pověřen Matěj, který každý den otočil barevným kolečkem, a tím se mezi jednotlivé týmy rozdělily služby umývačů, modličů, nosičů a čističů. Letos jsme se rozhodli nebodovat aktivity a nesoutěžit, abychom si tábor užili jako opravdovou odpočinkovou aktivitu.

Mottem letošního tábora bylo: Cesta kolem světa za 80 dní. Toto téma volně navazovalo na stejnojmenný román Julese Verna a každý den jsme tak navštívili jinou zemi, o níž byla každý den prezentace, tedy stručné seznámení s danou zemí z různých hledisek (zeměpis, obyvatelstvo, co se tam jí, náboženství atd.), dále jsme se snažili alespoň jednou denně připravit speciální jídlo, které tuto zemi nějak charakterizuje. Tohoto náročného úkolu se ujala Anička Otrubová, které tímto děkuji, protože to pro ni znamenalo jednak najít toto jídlo, dopředu si jeho přípravu vyzkoušet doma, pak toto jídlo nanormovat pro 25 lidí a pak na táboře v nelehkých podmínkách programu připravit. A musím poznamenat, že svůj úkol zvládla na jedničku! Bilance pokračovala pak reflexí každého, kdo chtěl něco říct, toho s čím přijíždí na tábor, na co se těší, čeho se obává atd.

Po bilanci pak následovalo promítání filmu Cesta kolem světa za 80 dní, jenž byl volně natočen podle Verneovy předlohy. Následně jsme se pomalu šli uložit ke spánku v očekávání příštího dne.

Sepsal Řehoř

Letošní letní tábor organizujeme v Nové Cerekvi u Pelhřimova v termínu od 18. srpna odpoledne do 27. srpna po obědě. Volným tématem tábora, které nás bude táborem provázet, je: Cesta kolem světa za 80 dní. Inspirací k tomuto tématu nám byl stejnojmenný román Julese Verna, my se ho ovšem budeme držet jen rámcově.

Řada z vás je již  přihlášena standardně přes Facebook, další možností přihlášení je kontaktovat mě na mailové adrese, telefonicky či osobně. Prosím, zkontrolujte tabulku účastníků níže uvedenou, zdali jste tam. Na tábor je pak nutné přivézt vyplněnou papírovou přihlášku spolu s potvrzením o bezinfekčnosti. Dokument je k dispozici buď jako tabulka Excelu umožňující elektronické vyplnění nebo jako pdf dokument, který se nejdříve vytiskne a vyplní ručně.

Prosím, přečtěte si i průvodní list, stručně shrnující podstatné informace. Cenu tábora jsme pro letos zvýšili na 1700 Kč, z důvodu navýšení ceny potravin, ale nechceme, aby se výše poplatku pro někoho stala překážkou. Proto je tato cena řešitelná individuální domluvou.

Na setkání se těší

Řehoř J. Žáček,
který to vše má na zodpovědnost :-)

Zde je několik slov o našem posledním setkání, které jsme měli od pátku 2. května do neděle 4. května. Zrovna v těch dnech přecházela přes naše území studená fronta a tak venku bylo opravdu chladno a deštivo, většinu času jsme tedy trávili vevnitř...

Pátek:

Na faru jsme se všichni začali sjíždět kolem půl šesté večer. V šest hodin za námi na faru přijelo společenství z Mirovic. A začal Večer Mladých. Večer Mladých byl velmi podařený. Všichni jsme se více sblížili, a to nejen díky hrám, ale také díky skupinové práci. Po odjezdu Mirovických jsme měli bilanci, po které jsme si zazpívali několik písniček. Poté už jsme šli pomalu spát.

Sobota:

Sobotní den začal růžencem. Následovala snídaně, po které měl otec Řehoř přednášku na téma „Kříž“.  Po přednášce jsme se rozdělili na dvě skupiny. První skupina připravovala oběd a druhá skupina pracovala na zahradě. Po obědě jsme hráli hru zvanou „Limerick“. Kolem páté hodiny jsme odjeli do Sepekova. V Sepekově jsme se zúčastnili mše svaté, po které následovala adorace. Po adoraci jsme se šli ohřát na faru, kde jsme dostali výborný guláš a poslouchali vyprávění mons. Pavla Posáda, u kterého jsme se velmi nasmáli. Zpátky na faru do Kovářova jsme přijeli asi kolem deváté hodiny a následovala večerní bilance, po které jsme se uložili ke spánku.

Neděle:

Neděle začala ranním růžencem a snídaní. V půl desáté jsme se všichni zúčastnili mše svaté. Nedělní oběd připravovala Dáda s Bětkou. Po obědě jsme uklízeli faru a pomalu jsme odjížděli domů, plni krásných zážitků.

Sepsala Lída Rozhoňová

Ještě budou následovat asi dvě videa...

Zvu Tě na, již v pořadí 17. PřeBoMil, na faru do Kovářova. Tentokrát začneme Večerem mladých, v pátek večer 2. května a budeme pokračovat setkáním v sobotu 3. a neděli 4. května. Protože naše setkání bude na začátku měsíce května a zároveň ve velikonoční době, tak obojí se odrazí v tématech a společném programu: Panna Maria a vzkříšený Ježíš. Budeme také myslet na ty z nás, kteří budou maturovat, budeme i za ně prosit, aby vše zvládli s Boží pomocí dobře. Budu se těšit na setkání s vámi.

S sebou jako obvykle: věci na spaní a ven, popřípadě, pokud budeme chtít něco málo zapracovat, tak i oblečení na práci, pak určitě něco na psaní, hudební nástroj, pokud vlastníš a příspěvek 50 korun na den. Podle předpovědi se má na víkend ochladit, tak tomu, prosím, přizpůsobte své oblečení. Vítány jsou různé přebytky chutných pokrmů dovezené z domu.

Program:

Pátek:
od 16.00 příjezd a ubytování
od 18.00 možnost mše svaté, pak začíná Večer mladých společnou večeří
bilance, spánek

Sobota:
7.00 růženec věnovaný zejména maturantům a zkoušeným
8.00 snídaně
9.00 dopolední program, společené zamyšlení
následuje společná práce v baráku, okolo baráku a příprava oběda
12.00 oběd
13.30 odpolední hra buď doma nebo venku podle počasí
16.15 odjezd do Sepekova – májová a mše svatá s biskupem Pavlem
pak adorace, večeře v Sepekově na faře, setkání se sepekovskými mladými
odjezd zpět
22.30 bilance a spaní

Neděle:
6.30 možnost ranního růžence
9.30 mše svatá
12.00 oběd
odpoledne rozjezd domů

Těším se na viděnou.

Řehoř.