Zvu všechny PřeBoMiláky na další víkendové setkání mezi Vánočními svátky a Novým rokem. Termín konání je čtvrtek 27. prosince od večerních hodin do neděle 30. prosince do odpoledne.
Tématem našeho setkání bude 3. přikázání Desatera – podle biblického znění: Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý... Budeme si nejen povídat o tématu, ale také zažijeme nějaké hry, dále tvoření a bezva partu. Pište mi přihlášky, prosím, co nejdřív. Další podrobnosti budu, jak je již obvyklé, doplňovat. Těším se na další setkání!
S sebou si vezměte: Teplé věci na spaní a na ven, věci na hygienu, pokud máte tak tuhé lepidlo na papír, kdo má tak asi 5 kolíčků na prádlo (kluci), pravítko, nůžky, pokud máte tak lámací nožík, věci na psaní, hlavně tužku, příspěvek na den 50 Kč. Dále nezapomeňte na YouCat jak žlutý, tak šedý – modlitební.
Program:
Čtvrtek 18.00 zahájení, společná večeře 20.00 společné zamyšlení na téma Co je čas?, bilance 22.30 spaní
Pátek 6.30 ranní modlitba růžence, pak nákup a příprava na snídani 8.00 snídaně 9.00 společné zamyšlení na téma Slavení... 10.00 tvoření a příprava oběda 12.00 oběd 13.30 společná vycházka 17.00 mše svatá 18.00 večeře 20.00 film In nomine patris, po něm diskuse 22.00 bilance a po ní spánek
Sobota 6.30 ranní modlitba růžence 7.30 mše svatá, pak nákup, příprava a snídaně 9.00 společné zamyšlení na téma Neděle, dar nebo přežitek? 10.00 pokračování tvoření 13.00 pro zájemce společná diskuse na téma Restitucí 14.00 v případě přízně počasí odpolední hra nebo vycházka 18.00 večeře 20.00 společné zamyšlení na téma Otevřít své srdce... pak bilance 22.30 spánek
Neděle volný program kromě 9.30 mše svatá 12.00 oběd, pak ukončení
Program podléhá neustálým změnám...
Zúčastní se
Nezúčastní se
Vojta Otruba Anička Otrubová Bára Otrubová Marek Schmeller Bětka Pecková Honza Pecka Lída Rozhoňová Anička Jarolímková Terka Jirsová Pavel Soukup Maruška Soukupová Marťa Soukupová Míša Soukupová Markéta Dvořáková Tomáš Čechmánek Dáda Procházková Mirek Procházka Petr Wudi Marky Wudiová Vašek Wudi Stanislav Kubíček Pepa Fořt Kuba Fořt Bára Vlnová
Naše setkání začalo v pátek 30. listopadu odpoledne. Přede mší svatou jsme byli na faře pouze já a Líďa. Po mši se teprve začali sjíždět i ostatní...
Nejdříve Pepa a Kuba. Začali jsme večeří, během ní přijela Anička Otrubová, následována Verčou a Štěpánem, který se však na nás jen přijel podívat. Bohužel s námi zůstat nemohl. Pak přijeli i ostatní: Bětka a Jenda i Petr, Marky a Vašek. Večer jsme otevřeli prvním tématem – druhé přikázání Desatera. Zabývali jsme se jím asi hodinu. Druhé přikázání se netýká jen přímo vtahu k Božímu jménu, ale i všeho toho, co se za na Boží místo staví nebo se tváří, že může dát to, co ve skutečnosti dává jen Bůh. Zabývali jsme se reklamou, dnes obvykle představovaným ideálem krásy, slovy, která ztratila svůj původní význam, ale která se přesto dál v rozhovorech používají a nad jejichž prázdnotou se už nikdo nepozastaví...
Následovala vstupní bilance do našeho setkání. Po ní jsme pak absolvovali první kurz cimrmanologie a podívali se na odborný seminář k objevům v Liptákově a na hru Posel světla... Pak byl řízený program ukončen a kdo chtěl, mohl jít spát. Což jsem tedy udělal jen já…
V sobotu ráno jsme měli začít růžencem. Propovídaná noc si vybrala svou daň, ale ukázalo se, že byla i dobrá vůle. Avšak technika, která měla a také chtěla budit, nakonec nevydala ani hlásku, a tím pádem zhatila i tento dobrý úmysl. V této době přijela Anička Jarolímková a našla náš dům jako zakletý hrad z pohádky Šípková Růženka… Takže jsme nakonec začali až snídaní a po ní tématem Křesťanské chození. Povídali jsme si hlavně o tom, proč je dobré, když spolu lidé před svatbou žijí čistě; totiž že se jim to bohatě vrátí nejen v období chození, ale i po svatbě. Po tématu se obě Aničky chopily vaření a vykouzlily lahodný bramborový guláš, který měl tu vlastnost, že čím byl starší a odleželejší, tím byl chutnější. K němu uvařily Francouzskou polévku… Všem nám to opravdu moc chutnalo, takže oběma šikovným kuchařkám patří velký dík! Zatímco Aničky kuchtily, my ostatní jsme se pustili do výroby lampiónů, kterými jsme si měli svítit na cestu zpátky z Předbořic, jak bude napsáno níže. Během toho se k nám přidal i Marek…
Na závěr oběda jsme oslavili desátý PřeBoMil vynikajícím dortem od paní Bursíkové. Každý si zejména pochvaloval ten hnědý krém, byla to lahůdka! Škoda, že to nejde zprostředkovat jinak…
Po obědě následovalo povídání na téma YouCat. Každý účastník dostal ke svému žlutému YouCatu, který obsahuje souhrn naší víry, také YouCat hnědý, který je pak takovým průvodcem v životě modlitby. Prožíváme rok víry. A víra je nejen to „v co věříme“, ale i – a hlavně především – osobní přilnutí k Tomu, „v koho věříme“. Zatímco ta první oblast se rozvíjí studiem, ta druhá roste modlitbou. Ale jak se modlit? To nás učí Duch Svatý, ale je vhodné mít na této cestě průvodce, zkušenějšího bráchu, který pomůže. A tím může být třeba tato malá knížka…
Půl třetí se přiblížila a nastal čas k odchodu do Předbořic. Vyšli jsme směrem na Hůrka, kolem rybníka Krajíc na Hostín a přes Březí a Machov jsme byli za nějakých padesát minut na místě. Zde nás čekala mše svatá a mikulášská nadílka, po ní pak krásné setkání a posezení ve školce. Popovídali jsme si se sestřičkami, s Dádou, Maruškou, Marťou, Míšou, Pavlem, Jirkou a dalšími… Pan Marešovský vykouzlil na plotně vynikající svařené víno, takže jsme i trochu okusili a o sedmé se vydali na cestu do Kovářova přes Březí a Záluží. Lampióny se ukázaly být sice na efekt velice hezké, protože všichni si ho vyzdobili ozdobnými řezbami, ale přesto z praktického hlediska jsme si všimli, že nás jejich světlo spíše oslňuje a vidíme tím pádem mnohem méně, než kdybychom šli úplně za tmy. Navíc některým lampión ustavičně zhasínal nebo padal na zem, takže celkově tento nápad nemůžeme hodnotit jako zdařilý a příště si z toho vezmeme poučení.
Po příchodu na faru pak jsme se pustili do večeře, zbyl guláš od oběda, opět o něco chutnější, a uvařili jsme párky. Po nezbytném úklidu jsme se pak podívali na film o Celostátním setkání mládeže ve Žďáru nad Sázavou. Připomenuli jsme si krásné okamžiky setkání a milosti. V následující bilanci jsme to všichni hodnotili jako výbornou věc, ale vždy jsme dodávali: „ale co je to ve srovnání s opravdovým Žďárem?“ Tím program končil a zájemci zůstali opět povídat, prý se i hrála hra na pohřeb, což se mi z náznaků, jež jsem tu a tam zachytil, zdálo jako hra velice drsná.
Druhý den nás opustila Anička Otrubová, která odjížděla v šest ráno z Petrovic. Společný program jsme začali s růžencem ve dvou. Peťovi budíček už tentokrát neselhal... Cestou zpátky jsme si pěkně popovídali. Po mši svaté se na nás přijel podívat Honza Liška z Diecézního centra mládeže. Doprovázely nás i naše sestry, sestra Kateřina fungovala na začátku jako most mezi neznámými a seznamujícími se a sestra Pavlína se ujala práce v kuchyni. Když jsem přijel z Kostelce, našel jsem kolektiv uprostřed legrační hry. Bylo to super. Stejně jako oběd, který následoval: slepičí polévka a pečené kuře s bramborovou kaší. Děkujeme!
Odpoledne jsme se pak společně vyfotili a začali pracovat na úklidu našeho příbytku. Všichni přiložili ruku k dílu, za což všem opakovaně děkuji a chválím! Je krásné, že dokážeme brát zodpovědnost za dílčí úkoly, které každé setkání s sebou nese; je to známkou, že rosteme…
Zbytek odpoledne pak byl ve znamení loučení a odjezdů. Děkujeme především našemu Pánu za možnost se setkat, že nás ochraňoval a byl s námi po celý čas. Těšíme se na příští setkání od 27. do 30. prosince.
Zvu všechny na 10. setkání PřeBoMilu na faru do Kovářova. Začátek je v pátek 30. listopadu v 15 hodin a konec v neděli 2. prosince odpoledne. Tématem našeho setkání bude zejména druhé přikázání Desatera, ale nejen to.
Těšit se můžete však i na hry, společné setkání, tvoření a účast na besídce. Setkání bude kratší od pátku do neděle, proto do něj musíme vtěsnat program o něco hustěji. Uvidíme, jak se nám to podaří. Další výjimkou je to, že si při tomto setkání budeme vařit sami. Proto bych chtěl oslovit ty, kdo vařit umějí, aby mi dali vědět, jakou dovednost umí nabídnout, abychom zkoordinovali tvorbu jídelníčku.
Program:
Pátek
15.00 příjezd, ubytování, přizpůsobení fary, příprava tvoření na druhý den... 17.00 mše svatá 18.00 večeře 19.30 vstupní bilance, zamyšlení nad tématem 2. přikázání 21.00 promítání filmu o Žďáru, tak na 50 minut :-), horká novinka..., případně možnost společných aktivit (her) 22.30 spánek
Sobota:
7.00 ranní růženec a modlitba do nového dne, ranní slovo 8.00 snídaně 9.00 společné zamyšlení na téma křesťanské chození 10.00 společné tvoření a příprava oběda 12.00 pokud se povede, tak oběd 13.30 společná aktivita (hra apod. bude upřesněno...) 14.30 odchod do Předbořic 16.00 účast na kulturním programu v Předbořicích (mše svatá, mikulášská, popovídání a pro starší 18-ti let možnost svařáku...) 19.00 návrat zpět za tmy přes Hostín a Hůrka 21.00 společná bilance a zakončení liturgického roku, poděkování
Neděle:
6.30 možnost růžence, po něm volný program se snídaní 9.30 mše svatá, pak příprava oběda 12.00 oběd po obědě společné focení, loučení a úklid fary
Již tradičně budu rád, pokud se mi přihlášky budou scházet pokud možno včas, spolu s nabídkou na kuchařské práce. Přihlášku můžete provést nejsnadněji přes facebook.
Vezměte si s sebou: hlavně teplé oblečení na spaní i na ven, podle počasí (i pláštěnku, pokud bude předpověď špatná), nůžky a pokud máte pastelky, psací potřeby, dobrou náladu, nápady pro zlepšení společného programu, 50 Kč na den...
V sobotu 20. října se nás většina účastnila Setkání mládeže příbramského vikariátu v Krásné Hoře nad Vltavou. Tato akce navazovala na Celostátní mládeže ve Žďáru svým mottem: Ovocem Ducha je láska, radost a pokoj...
Na místo jsme se dopravili různě, buď auty nebo autobusem. Čekal nás bohatý program, který začínal o deváté hodině a končil mší svatou v 18 hodin.
Program setkání je vyvěšen na jeho webu a fotografie ze setkání si můžete prohlédnout po kliknutí na fotografii v tomto článku...
Naše setkání začalo večer 27. září večeří. Výjimečné bylo tím, že tentokrát jsme se postupně sjížděli, až nás nakonec v neděli bylo 25 a když ještě připočteme Terku Kahounovou, která se na nás přišla podívat v neděli po mši, tak 26! Tématem setkání bylo první přikázání Desatera.
První den jsme se zabývali předpokladem, tedy svobodou člověka. Snažili jsme se zamyslet nad tím, co svoboda je, a také jak ji smíme užívat. Uvědomovali jsme si, že svoboda naše se dotýká také svobody druhých a je třeba na to brát ohled. Závěrečná aktivita, která spočívala ve společném kreslení motýla, nám to měla dát zakusit. Pak již byla večerka. Kdo chtěl, mohl zůstat povídat, ale tak, aby nerušil ty, kteří chtěli spát. Což využili všichni, takže na ranním růženci pak nebyl nikdo.
Druhý den jsme pak začali tématem Desatera. Připomněli jsme si, kde se vzalo, a provedli srovnání s vazalskou smlouvou tehdejší doby; Desatero se ukázalo být velmi podobné. Dále jsme pracovali rozděleni do čtyřech skupin a zkoumali moderní zákony a objevovali v nich principy, které jsou z Desatera převzaty. Následoval oběd, který nám uvařila paní Pecková; pochutnali jsme si na výtečných řízcích. Děkujeme! Ve 14 hodin nás pak navštívili manželé Hanka a Vojta Frýdlovi. Pozval jsem je, aby nám popovídali o ikonách a o tom, jak je využívat v modlitbě. Povídání bylo velmi poutavé, oba se výborně doplňovali svým originálním stylem. Přinesli nám ukázat několik reprodukcí ikon, knihy, které mohou pomoci s uvedením do modlitby s ikonami, a další ukázky v počítači… Děkujeme také! V 17 hodin jsme již byli připraveni na přesun do Milevska, kde jsme se zúčastnili hubertské mše svaté. S dovozem nám pomohli paní Jarolímková, Procházková a Rozhoňová a pan Soukup. Mši svatou měl pan opat Michael Pojezdný a naši kluci ministrovali. I když zpočátku váhali, nakonec rozhodnutí ke službě nelitovali. Po mši svaté jsme pak asi čtvrt hodiny čekali, než se setmí a mohl začít ohňostroj, který mnozí z nás v bilanci velice ocenili.
Sobotní ráno začalo opět růžencem. Tentokrát se nás již zúčastnilo docela dost, dokonce za námi přijela z Předbořic i sestra Pavlína. Hned po snídani pak jsme se sešli k povídání o tématu Prvního přikázání Desatera. Pojmenovali jsme lidskou touhu po objevování a přetváření světa. Na příběhu Babylónské věže jsme si ukázali, že tato touha je velmi dobrá, pokud ovšem respektuje to, že nikdo z lidí není bohem a nepostaví si schody až do nebe, ale že každý člověk tu a tam dělá chyby. To jsme si připomněli na příkladu velkých neštěstí jako: potopení Titanicu, exploze raketoplánu Challenger, případu železničního neštěstí u vesničky Eschede či pádu letounu Concorde. Bůh nás nikdy netrestá za naši snahu jít výš a výše, objevovat nové neznámé světy, tyto nehody jsou však připomínkou naší omezenosti a omylnosti, našeho člověčenství. Budou nás na dobrodružné cestě vědy stále provázet… Na příběhu zjevení Božího jména v hořícím keři jsme si pak uvědomovali, skrze zkoumání možných významů tajemného Božího jména „Jsem, který jsem“, že Bůh nás v tomto našem hledání provází jako ten, kdo je při nás, kdo je připraven nás vždy zachránit, kdo je však vždycky větší a jiný než my a naše představy o Něm, kdo nakonec na sebe bere tvář trpícího Služebníka Ježíše. Respektování tajemství Boha při našem hledání a objevování chrání naši svobodu a pomáhá nás uchovat pokoru při hledání stále větších a novějších objevů. První přikázání je tedy cesta ochrany a růstu naší svobody v tom největším, co dělá člověka člověkem: touze po něčem a někom větším… Zbytek dopoledne jsme věnovali práci: většina zůstala v Kovářově a pomáhala na zahradě se sečením trávy a přípravou zahrady na zimu, pak nám pan Míra Procházka dovezl fůru dříví, tak jsme ji seřezali a uskladnili ve sklepě a holky mezitím vařily oběd, umývaly sklenice, které jsme chtěli věnovat sestrám do Předbořic, Anička pomohla s úklidem sklepa. Další část dobrovolníků pak odjela do Předbořic pomoci s likvidací dobročinného bazaru z akce 3v1, další část přehazovala kompost a pomáhala s úklidem ve školce… Po výtečném obědě (špagety se sýrem a masovou omáčkou) jsme již plánovali odpolední přesun do Dobrošova, kde se konala pouť ke svatému Václavovi. Začátek cesty jsme strávili hrami Na ducha a hrou Na přepady, zbytek cesty už jsme pak šli. Bohužel nám již od začátku začalo trochu pršet, což se v průběhu cesty změnilo v jemný, ale zato vytrvalý déšť. Takže mnozí dorazili promočení, ale hlavním problémem bylo to, že tři z nás si udělali zacházku přes Petrovice a Mašov, takže je bylo třeba dopravit do Dobrošova autem. Díky za to patří, jako již tolikrát, paní Wudiové… Mše svatá probíhala v kapličce, kterou jsme přeplnili, myslím, že pojala 26 účastníků, což byl rozhodně rekord z posledních let… Po návratu pak byla vděčně přijatá večeře, sušení a závěrečná bilance.
V neděli pak nás přede mší svatou opustila Markéta Dvořáková a po mši svaté se na nás přišla podívat Terka Kahounová. Setkání ji tak povzbudilo, že přislíbila účast na příštím PřeBoMilu, který je naplánován na víkend 30. listopadu až 2. prosince. Myslím, že se už teď všichni těšíme.
Sepsal otec Řehoř.
Seznam účastníků:
Markéta Dvořáková, Marťa Soukupová, Anička Jarolímková, Pepa Fořt, Dáda Procházková, Bára Otrubová, Anička Otrubová, Vojta Otruba, Mirek Procházka, Kuba Fořt, Bětka Pecková, Honza Pecka, Maruška Soukupová, Verča Jarolímková, Petr Wudi, Marky Wudiová, Vašek Wudi, Lída Rozhoňová, Míša Soukupová, Pavel Soukup, Marek Schmeller, Michal Krejča, Štěpán Jarolímek, Terka Jirsová.
Tématem našeho setkání bude 3. přikázání Desatera – podle biblického znění: Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý... Budeme si nejen povídat o tématu, ale také zažijeme nějaké hry, dále tvoření a bezva partu. Pište mi přihlášky, prosím, co nejdřív. Další podrobnosti budu, jak je již obvyklé, doplňovat. Těším se na další setkání!
