1. neděle postní

Letos nás bude provázet nedělními čteními téma SMLOUVY. V prvním čtení jsme slyšeli, jak Bůh uzavřel smlouvu s Noemem. O co šlo? Po hříchu prvních lidí se lidstvo následně stále více propadá do svévole. Bůh této svévoli činí přítrž vodami potopy. Po ní pak uzavírá Bůh velice širokou smlouvu nejen s lidstvem, ale i s celým stvořením, že už nebude zahlazeno vodami potopy. Touto smlouvou daruje Bůh svému tvorstvu novým způsobem svoji blízkost.

V evangeliu Ježíš jakoby toto vše znovu opakoval. Duch, který na něj sestoupil po křtu v Jordáně jej, doslova přeloženo, vymrštil na poušť. Tato poušť je tu charakterizována na první pohled zvláštními atributy: žije zde mezi divokými zvířaty, jsou zde sloužící andělé a naopak pokoušející satan. Toto všechno v nás má vzbudit vzpomínku na jiné místo v Bibli podobně popsané a to je zahrada Eden, kam Bůh člověka po stvoření usadí. Právě tam, naopak od dnešního nastavení světa, divoká zvířata nebyla pro člověka ohrožením. Tato zahrada byla místem, kde všechno začalo být špatně: zde totiž člověk poprvé zhřešil. V Ježíšově případě je to naopak: tato „zahrada“ je místem, ve kterém vše začíná být dobře. Marek nám tedy Ježíše představuje jako prototyp nového člověka, nového Adama, ve kterém se všechno obnovuje. Naplnil se čas a dále přiblížilo se království Boží, to je vpravdě radostná zpráva o novém začátku. Můžeme zde vidět paralelu s Noemovou smlouvou, ujištěním o zvláštní Boží blízkosti a náklonnosti.

Povšimněme si toho, že Ježíš se na poušti ocitá po křtu. Ze sledu vyprávění křest – pokušení můžeme vyčíst, že i křesťan, který přijal křest, bude jako i Ježíš nadále sváděn ze správné cesty. S tím musíme počítat. Ale Ježíš nás neopouští: Petrova zpráva z druhého čtení, že Ježíš se odebral po Boží pravici, je vlastně tímtéž sdělením. Je nám velmi blízko třeba i prostřednictvím Nové smlouvy, jejíž obnovu prožíváme každý den ve mši svaté. Tento rok nás provází v České církvi téma Eucharistie. Každou neděli si letos budeme v době postní připomínat určitou část mše svaté. A na tuto neděli připadá úkon kajícnosti. Je uvozen výzvou k zamyšlení. Zde nemáme podrobně zpytovat svědomí, ale prostě zaujmout postoj dlužníka před Boží tváří. V této části toužíme po usmíření s Bohem, s bližními a se sebou samými. Téma odpuštění Vám nabízím jako duchovní program tohoto týdne. Kdo chce, může po mši svaté na znamení toho, že toto téma přijímá za své, nalepit do naší symbolické monstrance svůj drahokam pro Ježíše.

Články: