6. neděle v mezidobí

Milí bratři a sestry, někdy se říká, že Ježíš přísnost Starého zákona překonal svým milosrdenstvím. Ale v dnešním evangelium zaznívá: nebude-li vaše spravedlnost hojnější, než spravedlnost farizeů a učitelů Zákona, do nebeského království nevejdete. Spravedlnost farizeů byla v té době ta největší myslitelná věrnost Božím přikázáním. Farizeové dodržovali všech 613 příkazů a zákazů obsažených v Tóře, ale navíc si ještě ukládali další předpisy, aby náhodou neporušili žádný ze závazných předpisů Božího zákona. Ježíš ale po nás chce víc. … Jak víc? Máme dodržovat ještě více předpisů a přísněji? Ne, větší spravedlnost není více příkazů a předpisů, ale znamená to, vzít to za jiný konec…

Dnes v evangeliu Ježíš říká, že přichází Starý zákon naplnit, ne zrušit, čímž myslí to, že milosrdenství, které Starý zákon ukládá jako způsob jednání Božího lidu, Ježíš přichází dotáhnout do důsledků. Jestliže je ve Starém zákoně řečeno „oko za oko a zub za zub“, je to příkaz milosrdenství vůči viníkovi, aby ten, kdo trestá, netrestal víc, než kolik mu bylo ublíženo. Ale Ježíš tvrdí, že smyslem a naplněním Starého zákona je to, abychom i toho, kdo nám ubližuje, pokládali za bližního.

O kousek dál nám to Ježíš vysvětluje a dává praktický příklad: Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům: 'Nezabiješ. Kdo by zabil, propadne soudu.' Ale já vám říkám: Každý, kdo se na svého bratra hněvá, propadne soudu; kdo svého bratra tupí, pro-padne veleradě; a kdo ho zatracuje, propadne pekelnému ohni.

Na první poslech to vypadá, jakoby Ježíš byl ještě přísnější než předpis Starého zákona. Ale nejde o přísnost, ale o pochopení, oč v tom předpisu jde: Ježíš nás totiž učí dívat se jeho očima už teď tady na zemi. Když tedy je řečeno „nezabiješ“, tak nejde jen o fyzické nezabití, ale také nezabiješ ani duši, vnitřní život člověka, ale nezabiješ ho ani společensky svým hněvem, výsměchem ani svou povýšeností.

Kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu… vžijme se do situace, kdy se někdo ublížil více lidem, například tak, že přišli o své úspory. Samozřejmě, kdo ho potká, tak mu svou naštvanost dá najevo. Ale Ježíš nás vede k jinému jednání: zkuste se na něj nehněvat: takový člověk, který všude zažívá jen hněv, najednou může zakusit přítomné Boží království skrze přijetí… Ježíš nás tedy nevede k tomu, abychom ještě přísněji soudili, ale abychom svého bližního chránili soudu. Jak uchránit svého bližního před odsuzováním a nabídnout mu azyl před lidskou zlobou.

Články: