V dnešním evangeliu se spolu s učedníky dostáváme do chvil, kdy Ježíš oznámil svůj odchod od nich a oni na to samozřejmě reagují smutkem a úzkostí. Možná že taková úzkost provází i nás věřící, kteří v Ježíšovu přítomnost věříme a spoléháme se na ni. Přesto nás stále provází pochybnost: je skutečně zde? Nestal jsem se obětí klamu? Dá se spoléhat na jeho slovo?

Ježíš na to reaguje několika body: 1. povzbuzuje k víře, 2. dává zaslíbení – říká, kam odchází, 3. kudy tam jde, 4. v jakém vztahu je s Otcem a 5. ujišťuje o vyslyšení naší modlitby (to jsme nečetli). Mluví 6x o věření, 4x o poznávání, 3x o vědění a 3x o vidění.

Příbytky v domě Otce. To je informace z druhého břehu – ten, kdo mluví, má představu, my ji nemáme. Smyslem Ježíšovy výpovědi není popisovat příbytky, ale že tam jsou a jsou pro nás dostupné a připravené. To, co Ježíš slibuje, zní nevěrohodně. Přislíbení není něco, co bychom si mohli osahat. Lidé se tomu často vysmívají. Budoucnost je ale uchopitelná vírou. Jde o to, kdo nám ta slova o budoucnosti zvěstuje, zdali je věrohodný a čím je věrohodný. Ježíš je pro nás křesťany věrohodný svým způsobem života, svým vztahem k Bohu a tím, co pro nás udělal. Aby toto zaslíbení bylo věrohodné bez Ježíše, to je těžko říct.

Ježíš odchází proto, abychom my byli tam s ním. On nám říká, že jeho odchodem společenství s Ježíšem nezaniká, ale trvá dál. Ježíš to rozšiřuje dále, když říká, že já jsem ta cesta, pravda a život. Tím jasně naznačuje, že přestává mluvit člověk, ale tady mluví někdo, kdo přichází z druhého břehu od Boha. Ucho školeného posluchače, který zná SZ (já jsem Hospodin tvůj Bůh, který tě vyvedl….) Zde mluví Bůh a toto je třeba brát s plnou vážností. = To, zdali se tam dostanete, je zcela na mně. Jestliže nevěříte mým slovům, věřte aspoň mým skutkům, protože tyhle skutky, které jsou tak výjimečné, kde by se jinak vzaly?

Ježíš informuje, že On jedno s Bohem a chce, abychom se takovými stali i my. Ty skutky, které jsou jeho průkazem jednoty s Bohem, budeme dělat i my. To je i přislíbení vyslyšené modlitby. I když zkušenost je třeba odlišná, to není to pravé měřítko hodnocení: prostě to tak bude. Naše víra je tím mostem, skrze který Bůh může dělat Ježíšovy skutky v nás. To je jeho zodpovědnost.