6. neděle velikonoční

Milí bratři a sestry, Ježíšova slova v Janově evangeliu jsou nesmírně prostá, proto je také obtížné o nich mluvit, něco k nim dodávat a je vysvětlovat. Minulý týden Ježíš své učedníky těšil před svým odchodem k Otci.

5x se v našem krátkém úryvku vyskytuje slovo „milovat“. Ve SZ, např. v Žalmech, častokrát lidé hovoří o tom, jak milují Hospodinův Zákon, jeho přikázání, protože skrze ně jim dává život. To proto, že se k tomu Hospodin zavázal smlouvou. A právě, když Ježíš dnes říká: Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání… mluví také o smlouvě – naším závazkem je zachovávat jeho přikázání a on na oplátku bude prosit za nás u Otce, jako náš kněz, aby nám Otec dal nového Utěšitele, Ducha pravdy, kterého svět nemůže přijmout. Zde se chci zastavit.

Ježíš mluví o tom, že tohoto Ducha nemůže svět přijmout, protože ho ani nevidí ani nezná. Duch je dárce života. Duch pravdy je výraz, který můžeme přeložit jako „opravdový, autentický život“. To znamená, že jen od Ježíše lze dostat život, který je hodný svého jména. Svět ho nemůže přijmout, protože podle Janova náhledu je celý svět pod vládou otce lži neboli Satana. Tento Duch Přímluvce je poznatelný pouze skrze Syna, skrze Ježíše – a učedníci ho poznávají skrze to, co jim Ježíš učinil a učiní – když jim umyl nohy a když se za ně později obětoval na kříži. Ježíš na kříži odevzdal Ducha, když už bylo všechno dokonáno, a tím také svým učedníků odevzdal toho, kdo bude v nich a bude s nimi.

Svět, který se na kříži zbaví Ježíše, v Ježíši nevidí Ducha pravdy. Ale učedníci ho uvidí i nadále, akorát jiným způsobem – skrze jeho lásku, kterou nám vlévá do srdcí svých Duchem Svatým a hlubším způsobem on bude v nás a my v něm. Projevem tohoto nového života v nás je ovoce, které přináší Duch Svatý. A o toto chceme prosit v následujících dnech, kdy se znovu připravíme na příchod Utěšitele.