Slavnost Seslání Ducha Svatého

Dnešní den, milí bratři a sestry, je 50. od Ježíšova vzkříšení. U Židů byly Letnice počítány od svátku Pesach. Na druhý den měly být Hospodinu přineseny prvotiny úrody (omer) a od té doby mělo být odpočítáno 50 dní a měl se slavit Svátek týdnů (Chag ha-šavu'ot) jako poděkování za úrodu. Zároveň tento svátek získal i duchovní smysl připomínkou odchodu z Egypta (Pesach), kdy 50. dne po odchodu byl Mojžíšovi na hoře Sinaj darován Zákon na kamenných deskách.

Podobně jako ve SZ přijal Mojžíš desky Zákona od Hospodina za zemětřesení, zvuku hromů a blesků, i nyní přicházející Boží Duch vyvolává velký hukot – jako když zavane silný vítr. Podle jedné židovské tradice se oheň zjevoval nad hlavami těch, kdo studovali Zákon, podobně jako při vyhlášení zákona na hoře Sinaji: „každé slovo z úst Nejvyššího se rozdělilo do 70 jazyků“. Tyto detaily vyprávění nám říkají to, že s příchodem Ducha Svatého se mění Zákon, Smlouva mezi Bohem a lidmi. Seznam národů postupuje od těch, kdo žili na východě u Tigridu až po ty, kdo připutovali do Jeruzaléma z Říma, včetně krajů Arábie. To je náznak budoucího působení církve, která lidem všech jazyků bude zprostředkovávat setkání s Ježíšem.

K tomu byli apoštolové Ježíšem vybaveni Duchem Svatým, podle evangelia sv. Jana, hned v den jeho Zmrtvýchvstání. Podobně jako ve SZ Bůh dechl do tváře Adama vytvořeného z nesoudržné hlíny, nyní Ježíš dechne na společenství učedníků ze strachu zavřených a „oživí“ i toto zmírající společenství. A jako je rozdíl mezi mrtvým člověkem a živým, takový je rozdíl mezi společenstvím apoštolů před Letnicemi a po nich.

Jenom pod vlivem Ducha svatého může někdo říci: „Ježíš je Pán!“ To je zásadní věc našeho křesťanského života. Bez Ducha Svatého tato věta vyslovena je pouhá fráze nebo prázdná slova. Ale pokud je to řečeno z Ducha Svatého, stojí za tím nejen rozum, ale i srdce a celý život. Protože Duch Svatý nám otvírá duchovní zrak, abychom ve svém životě „viděli“ živého vzkříšeného Ježíše, jako našeho Pána a Boha. A pak toto vyznání plní svůj úkol, jak píše svatý Pavel v listu Římanům: vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen (Řím 10,9).