Jedna americká dívka napsala báseň a nazvala ji: „Věci, které jsi neudělal“:
Pamatuješ se na den, kdy jsem si vypůjčila tvé nové auto a rozbila ho? Myslela jsem si, že mě zabiješ, ale tys to neudělal.
A pamatuješ, jak jsem tě táhla na pláž, a ty jsi říkal, že bude pršet? A pršelo. Myslela jsem si, že mi budeš vyčítat: „Vždyť jsem ti to říkal!“, ale tys to neudělal.
Pamatuješ, jak jsem se vyzývavě bavila s jinými kluky, abys žárlil? A tys žárlil. Myslela jsem si, že mě necháš, ale tys to neudělal.
Pamatuješ, jak jsem jednou vyklopila dort s jahodami na kobereček tvého auta? Myslela jsem, že mi jednu vrazíš, ale tys to neudělal.
A pamatuješ, jak jsem ti zapomněla říct, že na slavnost máme přijít ve večerních šatech, a tys přišel v džínách? Myslela jsem si, že mě opustíš, ale tys to neudělal.
Ano, je to tolik věcí, které jsi neudělal. Naopak, měl jsi se mnou trpělivost, měl jsi mě rád, chránil jsi mě.
Je tolik věcí, za které jsem tě chtěla prosit o odpuštění, kdyby ses vrátil z Vietnamu. Ale ty ses nevrátil… ———————————
Drazí, tento příběh je ukázkou nádherné velkorysosti, kterou člověku umožňuje opravdová láska. A když čteme Bibli, tak je to od začátku do konce příběh o velké lásce. Bůh dává člověku existenci, život, rozum… Člověk však se vůči této velké lásce obrátil zády. Poté, co se mu vedlo zle, protože se odvrátil od zdroje svého života, začíná vyčítat Bohu, že se o něj nestará, že je zlý, protože dopouští mezi lidmi závist, zlobu a války. Oslabený člověk podléhá nemocem a umírá a člověk z toho vyvozuje, že kdyby Bůh byl, tak by toto nemohl dopustit.
Co na to Bůh? Nehádá se, nevyčítá, člověka neodsuzuje. I když by mohl. Ale on chce člověka získat zpět láskou. Chce si ho podmanit. Proto v nenápadné podobě dítěte se před dvěma tisíci lety rodí v Betlémě, dospívá v muže, a protože každému říkal pravdu do očí, umírá na kříži. A to přestože má na to, aby všechny své protivníky vyřídil. Ale on vstává z mrtvých a ukazuje se těm, kteří se nechali oslovit jeho láskou. A slibuje jim, že s nimi zůstane navždy, i když skrytý, ale stále stejný. A toto je příběh, který dnes začíná narozením a který budeme rozvíjet celý rok a stále se budeme vracet. Děkujeme ti, Ježíši, že jsi s námi i teď.