Z POSELSTVÍ PAPEŽE BENEDIKTA XVI. K XXV. SVĚTOVÉMU DNI MLÁDEŽE
28. března 2010
„Mistře dobrý, co musím dělat, abych dostal věčný život?“
(Mk 10,17)
Milí přátelé, letos slavíme pětadvacáté výročí založení Světových dnů mládeže, které ctihodný Jan Pavel II. zamýšlel jako každoroční setkání mladých věřících na celém světě. Byla to prorocká iniciativa, která přinesla hojné ovoce a umožnila novým křesťanským generacím, aby se setkaly, naslouchaly Božímu slovu, objevily krásu církve a prožily silné zkušenosti víry, které mnoho mladých lidí dovedly k rozhodnutí zcela se darovat Kristu.
Příští Světové setkání mladých se bude konat v srpnu 2011 v Madridu.
Mistře dobrý, co musím dělat, abych dostal věčný život? (Mk 10,17)
1. Ježíš potkává mladého člověka
Tento příběh působivě popisuje velkou Ježíšovu pozornost vůči mladým lidem, vůči vám, vůči vašim očekáváním, vašim nadějím. Ukazuje jeho velkou touhu setkat se s vámi osobně a navázat s každým z vás rozhovor. Kristus se opravdu na své cestě zastaví, aby odpověděl na otázku tazatele a prokázal, že je zcela k dispozici onomu mladému člověku, jenž je veden vroucím přáním promluvit s „dobrým Mistrem“, aby se od něho naučil správně jít po své životní cestě. Tímto evangelním úryvkem chtěl můj předchůdce každého z vás vybídnout, abyste vedli „vlastní rozhovor s Kristem – rozhovor, který má pro mladého člověka klíčový a zásadní význam“.
2. Ježíš na něho pohlédl s láskou
Svatý Marek v evangelním příběhu zdůrazňuje, jak „Ježíš na něho pohlédl s láskou“ (Mk 10,21). V Pánově pohledu je jádro tohoto mimořádného setkání i celé křesťanské zkušenosti. Křesťanství není v první řadě morálkou, nýbrž zkušeností s Ježíšem Kristem, jenž nás osobně miluje, mladé i staré, chudé i bohaté; miluje nás i tehdy, když se k němu obracíme zády.
V této lásce spočívá zdroj celého křesťanského života a hlavní důvod pro evangelizaci: pokud jsme se opravdu setkali s Ježíšem, nemůžeme se vzdát toho, abychom o něm vydávali svědectví těm, kteří se ještě nesetkali s jeho pohledem!
3. Objev životního poslání
Bohatý mladík se Ježíše ptá: „Co musím dělat?“ Tak jako onen mladý člověk z evangelia, možná i vy prožíváte stavy nestálosti, vnitřního zmatku nebo utrpení, jež vás vedou k tomu, abyste usilovali o život, který není průměrný, a abyste se ptali: V čem spočívá vydařený život? Co musím dělat? Jaké by mohlo být mé životní poslání? „Co musím dělat, aby můj život měl plnou hodnotu a plný smysl?“
Usilovně naslouchejte Bohu, jenž má pro každého z vás svůj láskyplný plán, abyste objevili své životní poslání, které vás může učinit zcela šťastnými. Z jeho odpovědi nemějte strach! „Bůh ví všechno dokonaleji a lépe než naše svědomí!“ (1Jan 3,20)
4. Pojď a následuj mě!
Zármutek bohatého mladíka z evangelia vzniká v srdci každého člověka, který nemá odvahu následovat Krista a učinit správnou volbu. Nikdy není ale příliš pozdě na to, abychom mu odpověděli!
Nebojte se, drazí chlapci a děvčata, když vás Pán volá k řeholnímu, mnišskému a misionářskému životu nebo k zvláštnímu zasvěcení. Tomu, kdo odvážně odpoví, daruje hlubokou radost!
Kromě toho vyzývám také ty, kteří cítí povolání k manželství, aby ho přijali s vírou, dali mu pevné základy a prožívali velkou a věrnou lásku, otevřenou k daru života, který je bohatstvím a darem pro společnost a církev.
5. Zaměřeni na život věčný
„Co mám dělat, abych měl život věčný?“
Ptát se na definitivní budoucnost, která očekává každého z nás, dává plný smysl bytí, protože nezaměřuje životní plán k omezenému a pomíjivému horizontu, ale k široké a hluboké perspektivě. Drazí mladí, povzbuzuji vás, abyste nezapomněli na tuto perspektivu svého životního plánu: jsme povoláni k věčnosti. Bůh nás stvořil, abychom byli navždy s Ním. Pomůže vám dát plný smysl vaší volbě a hodnotu vašemu životu.
6. Přikázání, cesta autentické lásky
Ježíš bohatému mladíkovi připomíná desatero přikázání. Tato přikázání jsou nezbytnými výchozími body k prožívání lásky, k jasnému rozlišování dobra od zla a k budování důkladného a trvalého životního projektu. Také vás se Ježíš ptá, zda znáte Desatero, zda se snažíte formovat své svědomí podle božského zákona a zda podle něho také žijete.
Jistěže se jedná o požadavky, které vedou proti proudu současné mentality, jež nabízí svobodu zbavenou hodnot, pravidel a objektivních norem, a vyzývá k odmítání jakýchkoliv omezení chvilkových přání. Místo aby tato nabídka vedla člověka ke skutečné svobodě, svazuje ho tak, že se stává otrokem sebe sama, vlastních bezprostředních žádostí, svých model, jako jsou moc, peníze, nevázané rozkoše a vábení světa, a činí ho tak neschopným následovat své vrozené povolání k lásce.
Bůh nám dává přikázání, protože nás touží vychovávat k pravé svobodě. Naslouchat jim a uvádět je do praxe neznamená odcizit se, ale naopak najít cestu, která vede k opravdové svobodě a lásce, protože přikázání nás na cestě za štěstím neomezují, ale naopak nám ukazují, jak ho najít. Ježíš na začátku rozhovoru s bohatým mladíkem připomíná, že zákon Bohem nám daný je dobrý, protože „Bůh je dobrý!“.
Kristus volá každého z vás k tomu, abyste se pro Něj nasadili a abyste přijali vlastní zodpovědnost v budování civilizace lásky. Jestliže budete následovat jeho slovo, i vaše cesta se prozáří a přivede vás k vysokým cílům, které vám přinesou radost a plný smysl života.
Ať vás Panna Maria, Matka církve, provází svou ochranou. Ujišťuji vás svou vzpomínkou v modlitbě a s velkou láskou vám žehnám.
Ve Vatikánu, 22. února 2010
Benedikt XVI.
