Naše setkání začalo ve čtvrtek 6. února. První na faru do Kovářova přijeli Bára a Martin asi v půl páté. Krásné bylo, jak Martin vystoupil za autobusu s kvádrem přehozeným přes ruku – hotový elegán!

Pak přijel Marek, Bětka a Jenda – a to bylo vlastně všechno. Takže jsme první dva dny měli společenství v šesti. Také to mělo něco do sebe… Hned po večeři jsme se pustili do sledování filmu a tím bylo Apollo 13 – příběh, který zfilmoval skutečnou událost, která se stala v rozmezí 11.–17. dubna roku 1970. Astronauti, kteří letěli v nesmírně křehké lodi na expedici na Měsíc, měli přistát na planině Fra Mauro. Bohužel v průběhu letu došlo k nečekané explozi a tím se ocitli v naprosto extrémní situaci ohrožení života. Celý film ukazuje nesmírné vzepjetí celého týmu při záchraně astronautů. Film ukazuje, jak daleko je schopen člověk ve své touze po poznání, dobrodružství a – v první příčině vlastně – po lásce, dojít… Po skončení filmu jsme si udělali společnou krátkou bilanci a pak už jsme jen povídali a hráli hezké křesťanské písničky na kytary.

Druhý den jsme skoro v plném počtu zahájili růžencem… Pak následovala snídaně, společné povídání a hlavně příprava oběda, který měli na starosti Bára a Martin. Vařila se vynikající pórková polévka a hlavně palačinky s džemem a šlehačkou. Pečení palačinek nebylo vůbec jednoduché, Martin se do toho pustil celým srdcem a nakonec vykouzlil slušnou hromádku… Byly vynikající, děkujeme! A ta polévka… Jedna báseň! Po obědě pak jsme jeli do Zahořan pomoci připravit sál na večerní ples. Když jsme tam přijeli, tak se ukázalo, že práce na nás už moc nezbylo, tak jsme jen pomohli s malou tombolou. Večer od 20 hodin už jsme se sešli na plese. Bylo to vynikající, skvělá zábava, možnost si s mnoha lidmi popovídat, zatančit si a zasmát se. Plesová sezóna je super. A taky tombola, mnozí jsme si odnesli zajímavé ceny a některé, které nás překvapily a pro které stále hledáme využití J… Tím pádem jsme šli spát až v pozdní noci.

Další den začínal z plesového důvodu až dosti pozdě. Ráno růženec nebyl v programu. Byla mše svatá, ale na té jsem byl také sám. No a pak už jsme si užili individuální snídani a pak se jedna skupina holek (Dáda, Bětka, Terka a Marky) dala do vaření, zatímco my ostatní jsme si povídali a četli z knihy Crash test, aneb srážka s Boží láskou. A to už následoval oběd. Holky nám uvařily ovarovou polévku a pak krůtí rolky s brambory. To byla dobrota! Až nás to zlákalo si dát půl hodiny spací pauzy. Nádobí se však mezitím samo neumylo, zato samo zaschlo, tak byla o to větší práce s umytím. Ale protože nejsme žádná ořezávátka, tak i tuto zkoušku jsme zvládli… Odpoledne jsme šli hrát hru, kterou si připravila skvělým způsobem Bára. Jmenovala se Aku-Aku a byli jsme při ní rozděleni na dvě skupiny. Ve fotogalerii vidíme, kdo je ta první skupina, která vyhrála… Následovala večeře ve formě párků a pak už bylo zamyšlení ve formě filmu Exit316 na téma láska. Dále pak jsme shlédli film Příběh Antwona Fischera. Byl to krásný příběh. Večerní bilance pak zakončila den a nebylo překvapení, že se nekonaly žádné dlouhé noční diskuse. Úplně všichni šli spát…

Další den jsme začali růžencem, kterého se zúčastnilo překvapivé množství účastníků. A pak už jsem se v průběhu všech mší těšil na překvapení kluků (Marek, Jenda a Míra) a to: ovarová polévka s domácími nudlemi naklepávanými paličkou a banánové knedlíky s pudingovou polevou a banánový koktejl. To byla taková dobrota, že jsem těch knedlíků snědl celých 12 plus jeden prémiový s tajnou náplní. Je vidět, že dorůstáme do takového kuchařského umu, že si už troufneme i na složitá jídla… Po obědě nás čekala povinnost uvést faru do krásného uklizeného stavu. Ukázalo se, že tuto dovednost zvládáme až tak dobře, že nám zbylo hodně času na super srandičky a zábavu. A pak už jsme se začali rozjíždět, a než jsem se naděl, tak jsem zůstal sám. Na závěr jsem udělal fotku krásného západu slunce jako příslib dalšího setkání, které nás čeká na začátku května. Těším se a věřím, že i celá naše parta!

Sepsal Řehoř.

Videa budou ještě následovat...