Evangelium 4. neděle postní s Biblickými postavičkami

Evangelium Jan 3,14-21

Ježíš řekl Nikodémovi:
14„Jako Mojžíš vyvýšil na poušti hada, tak musí být vyvýšen Syn člověka, 15aby každý, kdo věří, měl skrze něho život věčný. 16Neboť tak Bůh miloval svět,

že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. 17Bůh přece neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby svět byl skrze něho spasen. 18Kdo v něho věří, není souzen; kdo nevěří, už je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího. 19Soud pak záleží v tomto: Světlo přišlo na svět, ale lidé měli raději tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. 20Každý totiž, kdo páchá zlo, nenávidí světlo a nejde ke světlu, aby jeho skutky nebyly odhaleny. 21Kdo však jedná podle pravdy, jde ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.“

Na začátku biblické práce jsme si opět zařadili text. Jedná se o slavnostní Ježíšovu řeč. V něm rozpoznáváme několik celků, které však nejsou jasně dané a mohou být i klidně určeny jinak:

  1. Předpověď „vyvýšení“ Syna člověka a zdůvodnění Boží láskou ke světu
  2. Postoj k Ježíšovi určuje, zdali člověk je či není souzen
  3. Zdůvodnění soudu a jeho podstata 

 

Text jsme si pak zpracovali klasicky metodou Västeras, přičemž je třeba mít na paměti, že Janovo evangelium očekává od svého čtenáře asi nejlepší znalost Starého zákona, obřadů a reálií.

Jak v Kovářově, tak v Předbořicích jsme se rozhodli zpracovat s biblickými postavičkami právě onu poslední část dnešního evangelia. Zde totiž tato práce ukazuje svoji sílu, protože dané místo není možné zpracovat přímo jako nějaké vyprávění. Je třeba využít symboliky. Ta nám jisté skutečnosti přibližuje v jistém smyslu zřetelněji a hlouběji, než přímý popis. Symbolika tmy a světla je znázorněna bílou a černou látkou. Evangelium nám říká, že ti, kdo jsou ve tmě, nenávidí světlo a nejdou ke světlu. Být ve tmě lze vyjádřit různými postoji, jakými je závist, pýcha, smutek, pláč, napadení, osamocení, lhostejnost vůči druhému atd. Právě tyto postoje jsme znázornili u postaviček, nacházejících se na černé látce.

Naproti tomu, být ve světle, je charakterizováno prožíváním radosti, naděje, víry, lásky a společenství, darem a přijetím atd. Tyto postoje jsme znázornili postavičkami na bílé látce.

 Postavička Ježíše je podle evangelia tou postavou, která ukazuje Boží lásku ke světu. Proto jsme v obou případech umístili postavičku Ježíše tak, že se snaží ty, kdo jsou ve tmě převést do světla.

Celkový pohled na scénu v Kovářově

Být ve světle: odpočívat a kochat se...Být ve světle: přijetí a společenstvíBýt ve světle: prožívat víru v modlitběJežíš zve ty, kdo jsou ve tmě, do světlaBýt ve tmě: hněv a výhrůžkaBýt ve tmě: zoufalstvíBýt ve tmě: pláč 


V Předbořicích

Celkový pohled na scénu v PředbořicíchBýt ve světle: modlitbaPostavička Ježíše zvoucí do světlaBýt ve světle: přijetí, láskaBýt ve světle: společenstvíBýt ve světle: modlitbaBýt ve světle: pomáhat druhému z nouzeBýt ve tmě: pláč a smutekBýt ve tmě: hněvBýt ve světle: radost

Být ve světle: odpočívat a kochat se...