Jak začít?
Pokud rodiče chtějí, aby jejich dítě bylo pokřtěno, je nutné, aby oni osobně kontaktovali kněze. A to buď prostřednictvím e-mailu, telefonem, osobní schůzkou… Doporučuje se a je dobrým zvykem, aby křest byl udílen v prvních týdnech po narození dítěte, a proto je dobré, pokud se domluva a budoucím křtu odehraje ještě před narozením dítěte, aby mohla proběhnout příprava rodičů ke křtu a také aby se všechny záležitosti dopředu domluvily.
V našich farnostech jsou obvyklé čtyři přípravy ke křtu, ale vše záleží na individuální dispozici rodičů a na osobní domluvě s knězem. Těchto příprav může být méně nebo i více, opět podle individuální dispozice rodičů, jejich zájmu a vzájemné domluvě. Předpokladem křtu dítěte je totiž víra rodičů. Malé děti je možné křtít jen tehdy, „když se za ně církev zaručí svou vírou“, jak se praví v Křestních obřadech. A tuto víru církve zde před Bohem a společenstvím církve zaručují právě rodiče. Rodiče sami tedy mají mít předpoklady pro to, aby ve víře své dítě vychovali. Ne vždy však rodiče svou víru žijí do všech důsledků, zejména co se týče přijímání svátostí, proto křest dítěte představuje dobrou příležitost pro prohloubení jejich víry. To znamená, že během přípravy ke křtu svého dítěte, je velmi vhodné, když třeba po letech rodiče znovu obnoví život ze svátostí, zejména Eucharistie.
V případě, že rodiče dítěte nejsou dosud sezdáni, je narození dítěte a jeho křest velmi naléhavou výzvou k tomu, aby rodiče tento dluh dali do pořádku. Dítě má právo, aby se narodilo a bylo vychováváno v úplné rodině. To znamená, že pokud toto rodiče svému dítěti nedopřejí, dopouštějí se na něm nespravedlnosti. Na tuto situaci budou v takovém případě rodiče upozorněni a bude jim nabídnuta forma řešení.
Příprava na křest dítěte probíhá formou osobních setkání kněze a rodičů. Místo setkávání je možné buď v rodině dítěte nebo na faře v Kovářově, či v klášteře v Milevsku. Příprava si neklade za cíl doplnit případné chybějící náboženské vzdělání rodičů, na to je počet setkání příliš malý. Jde spíše o vzájemné poznání rodiny a místního kněze, uvědomění si závažnosti závazku, který křtem svého dítěte na sebe rodiče berou a zejména povzbuzení k prohloubení a oživení vlastního vztahu k Bohu.
Tradičním dnem křtu je zejména neděle, protože je to den Zmrtvýchvstání Pána Ježíše. Proto je nejvhodnější udílet křest zejména v tento den. Protože křest začleňuje do společenství církve, je vhodné ho v našich podmínkách, kde je křtů velmi málo, udílet v průběhu mše svaté, aby společenství věřících bylo u toho, kdy se jejich počet rozrůstá o dalšího křesťana. Pokud se jeví jako vhodnější udílet křest mimo mši svatou, je namístě tak učinit tímto způsobem. V našich podmínkách se takto udílí většina křtů malých dětí právě z obavy, že by rušily průběh mešní bohoslužby.
Co se týče kmotra nebo kmotrů, může jím být křesťan, který přijal křest a biřmování a řádně žije z víry, aby byl schopen pomáhat rodičům ve výchově dítěte. Může to být muž nebo žena, nebo dva kmotři a to muž a žena. Pokud by toužil vykonávat kmotrovství nebiřmovaný křesťan, který však žije z víry a chce pro to něco udělat, doplní si biřmování. Vše opět záleží na domluvě s knězem.
Řehoř J. Žáček