„Kdo chce jít, musí mít proč“

Den začal modlitbou růžence v 6.30, které se zúčastnilo množství zájemců. Ráno bylo mlhavé a na mnohé mlha působila tajemným dojmem,

což také pak ve večerní bilanci bylo zmíněno. Šli jsme se modlit po cestě na Zámecký rybník. Ten den mše svatá nezačínala úplně přesně, než jsme se sešli, bylo skoro tři čtvrtě na osm…

Dopolední program byl věnován tématu Nanebevzetí Panny Marie. Otec Řehoř měl připravenou biblickou práci s biblickými postavičkami. Nejdříve jsme se společně zamýšleli nad tím, co je nebe, kam byla Panna Maria vzata. Odpovědi jsme psali na proužky papíru. Objevili jsme, že nebe je místo nebo stav prožívání absolutního štěstí. Uvědomili jsme si, že něco takového je možné jen v Bohu. A Bůh je všude, proto i nebe je nám na dosah. Pak jsme se ptali, co je to štěstí? Přišli jsme na to, že štěstí prožíváme např. tehdy, když prožíváme lásku, štěstí je také, když se něco povede, také když nás někdo za něco pochválí, za štěstí můžeme označit také uzdravení… Pak jsme se začali zabývat tím, kde to všechno v životě Panny Marie všechno začalo. Nanebevzetí Panny Marie je totiž jedním z důsledků její největší výsady – Božího mateřství. Zabývali jsme se tedy textem Zvěstování z Lukášova evangelia. Nejdůležitějším okamžikem byla Mariina slova ať se mi stane podle tvého slova! Co všechno tato slova v Mariině životě znamenala? Procházeli jsme si postupně Mariin život a pokoušeli jsme si uvědomovat, jakou podobu toto staň se mi nabývalo. Maria postupně musela Bohu odevzdávat své představy, svá rozhodování, svou bolest, dokonce i své vlastní mateřství, když poznala, že její dítě je dítětem nejen jejím, ale i nebeského Otce, který má s ním své vlastní plány, jimž vždycky v plnosti nerozuměla. Proto se musela učit odevzdávat i své porozumění Božím plánům … Scénu zvěstování jsme měli připravenou pomocí biblických postaviček a to, na co jsme přišli, jsme psali na proužky papíru a pokládali kolem scény. Pak jsme se vrátili k tématu nanebevzetí a pokusili se toto tajemství víry znázornit pomocí biblických postaviček. Hlavní myšlenkou bylo to, že Maria je vzata do tajemství života samotné Boží Trojice a korunována Boží slávou. To jsme si představili jako prožitek absolutní lásky a znázornili jako vzájemné objetí Panny Marie a Ježíše. Kolem postaviček jsme položili proužky papíru, které jsme vytvořili na začátku práce, a které označovaly to, z čeho se skládá nebeské štěstí. Mohli jsme si uvědomit, že k tomuto štěstí vedla v Mariině životě cesta přes ona rozličná odevzdání, která musela s Ježíšem postupně prodělávat…

Odpolední program byl původně plánován jinak, ale protože hustě pršelo, tak se otec Řehoř se sestrou Kateřinou dohodli, že přehodí program čtvrtečního odpoledne s pondělním. Na pořadu byly závislosti. To jsou vlastně věci, které nám brání – nebo nás přinejmenším brzdí – na cestě k našemu cíli. Každá skupina dostala jednu závislost, kterou pak měla formou scénky znázornit pro ostatní, a ti měli uhádnout, o kterou závislost se jedná. Hra byla bodovaná, proto se každý tým musel maximálně snažit… Bodováno bylo podle kritérií: zajímavost zpracování, věrnost tématu, využití týmu a splnění časového limitu. Jak to dopadlo?

Gumítci dostali za úkol závislost na internetu. Jako porotcům se nám velice líbilo, že tým projevil velikou starost o závislého kamaráda, scénka zdůraznila důležité hodnoty jako kamarádství, starostlivost jako výraz lásky, společnou komunikaci… Při zpracování si tým zvolil těžší cestu – nevyužil rekvizity, ale pantomimickým způsobem je pouze naznačil. Celý tým byl ve hře plně využit, obzvláště kladně jsme hodnotili herecký výkon Petra jako závisláka na internetu (že by vlastní zkušenost? … ). Po zásluze tedy získali 20 bodů.

Kecky měli zpracovat závislost na počítačových hrách. Zde nás velice zaujaly rekvizity, při jejichž výrobě tým musel zapracovat. Z nich se nám velice líbil křeček na provázku a notebook značky Apple. Nefungující rodina byla naznačena babičkou a maminkou, nicméně tyto postavy určitě mohly být výrazněji využity. Velice se nám líbilo sehrání sourozeneckého konfliktu v podání Katky a Pavla, do té doby jsem netušil, kolik síly hlasu je v Katce . Scénka odhalila příčiny závislosti, trošku nám chybělo naznačení východiska... Takže jsme ohodnotili 19 body.

Blonďáci se měli poprat s tématem alkoholismu. Zde nás příjemně překvapilo duchovní zpracování scénky s využitím symboliky postav. Překonat závislost na alkoholu je jako přelézt strmou překážku, není to jednoduché, ale k jejímu překonání je člověk Bohem (Pánem Ježíšem) zván. Je zde ještě jiná postava, postava pokušitele, která bere člověku odvahu a nabízí jiné, snadnější řešení v podobě sklenky alkoholu. Nám divákům byly nabídnuty dvě postavy: jedna úspěšná, která závislost překonala a pokušení odmítla a druhá, která to nezvládla. Při hodnocení jsme litovali, že právě tento klíčový moment zápasu s pokušením, který je podle našeho mínění zásadní, nebyl vytěžen a hlouběji rozpracován. V něm totiž tkví i řešení problému této závislosti. A dále divákovi nemuselo být celou dobu jasné, koho hraje ta postava, která zve k překonání překážky… Vcelku jsme scénku hodnotili jako velice krásně zahranou. Při zvážení všech pro a proti, jsme ohodnotili 18 body.

Sluníčka se zhostily závislosti na drogách. Velice se nám líbila varna pervitinu pod vedením Vojty a vtipný komentář děje od Tomáše, který se jako vypravěč opravdu osvědčil. Také pojetí formou pohádky bylo originální a vážné téma odlehčilo. Škoda, že celý tým nebyl více zapojen do celého děje, určitě by to hře dodalo na pestrosti. Také přechod od označení problému k jeho řešení se nám zdálo zkratkovité, mohlo být podrobněji zpracované a tím by celý děj získal poučné poselství. Hodnocení opět bylo pro nás těžké, nakonec jsme udělili týmu krásných 17 bodů.

Večerní program pak z větší části tvořil film Forrest Gump. V něm se obě dnešní témata propojovala. Hlavní hrdina Forrest byl vedený láskou ke krásné dívce Jane, se kterou se znal od první třídy. Bohužel sama Jane, dcera alkoholika, v průběhu života upadala do mnoha závislostí, a nebyla schopna Forrestovu lásku pochopit a opětovat. Film představuje Forrestův život jako cestu. Cestu hledání Jane i smyslu. Téma cesty vrcholí, když Jane opětuje Forrestovi lásku. Forrest to musel „rozběhat“. Cesty Jane a Forresta se opět setkají. To už je na světě plod jejich lásky – jejich syn. Film ukazuje též cesty hledání Boha. Jednou z nich je Forrestova prostá víra bez pochybností zděděná po matce. Hledání plné emocí se objevuje u jeho přítele – poručíka Dana.

Den pak zakončila společná bilance.

Sepsal o. Řehoř, doplnila s. Kateřina

Vstup do fotogalerie: