Vikariátní večer mladých 15. února 2013 a naše sobota

Už ani nevím, v kolik měl být oficiální začátek, ale na faru jsme se začali sjíždět okolo šesté večerní. Jakmile kdokoliv vstoupil do společenské místnosti, okamžitě zaregistroval dva "tábory", které se postupem času zvětšovaly, až do rozměrů nedýchatelna . Postupem času začali dobrovolníci připravovat večeři, která na první pohled nevypadala moc lákavě, ale po prvním soustu bylo jasné, že nás náš zrak klame.

Vstup do fotogalerieSpolečný program začal hrou, kde jsme museli nasbírat podpisy účastníků. Při této hře jsme se ani moc neseznámili, ale měli jsme alespoň důvod se oslovit a poprosit daného člověka o podpis. V této disciplíně jsme se trochu zahanbili, protože vyhrála zástupkyně hostů, ale Jenda s Mirkem udrželi naši čest na druhém a třetím místě.

Po hrách některé zklidnila přednáška otce Řehoře, kde si každý vybral kámen, který ho zaujal pro svůj tvar, barvu, materiál, ... Musím se přiznat, že jsem si toho moc neodnesla, protože mě někteří upoutali svou nepozorností.

Vstup do fotogalerieČas zbyl i na filozofickou skupinu, ale jejich myšlenky usměrnila společná modlitba. Najednou se začali někteří připravovat k odjezdu, jen někdo se rozhodl pomoct s mytím nádobí a musím říct, že jsme si i docela popovídali .

Večer jsme ukončili bilancií a hrou. Pak byly ještě nějaké debaty, ale postupně začala fara usínat.

Sepsala Anička.

Vstup do fotogalerieSobota pro některé začínala tradičním růžencem o půl sedmé. Šlo se do Zaluží a zpět. Ostatní, kteří neměli sílu vstát a byli vyčerpaní po dlouhém povídání do noci, stejně zanedlouho vyhnala ze spacáků zima. A tak jsme se už v plném počtu sešli na mši svaté, která se konala o půl osmé. Přijely se na nás podívat také sestřičky z Brna se sestrou Kateřinou, a tak jsme snimi oslavili mši svatou a poté je pozvali na společnou snídani. Vojta s Jendou, Petrem a otcem Řehořem šli nakoupit čerstvé pečivo do pekárny, někdo připravoval snídani a někteří měli v plánu rozmrazit své zmrzlé tělo u topení. 

Když bylo všechno nachystané, nic nám nebránilo v tom, abychom mohli společně zasednout a po duchovním pokrmu mohli přijmout také ten tělesný. Po výborné snídani, po umytí nádobí a po rozloučení se setřičkami jsme se konečně dostali ke Vstup do fotogaleriespolečnému, velmi zajímavému programu. Bylo to zamyšlení nad Postní dobou a navazovalo na program z pátku. Sedli jsme si do kruhu a každý si vzal nějaký kámen, který se mu líbil. Nejdříve jsme měli přemýšlet nad tím, jaký je střed dne, práce, života atd. Poté jsme udělali z našich kamínků uprostřed kruh, a to tak, že začal jeden a postupně každý přidal svůj kamínek. Musely se vždycky dva vedle sebe dotýkat, a tak jsme napjati čekali, jestli nám z toho opravdu kruh vyjde. Ano, vyšel. Byl to opravdu kruh a ve středu byla svíce jako znamení Boha. A co tedy bylo jako ponaučení z tohoto zamyšlení? Podle mého šlo o to, že v postní době bychom se měli více soustředit na Boha, věnovat mu více času a nehledět tolik na své záležitosti, kterým často dáváme přednost. 

Po tomto obohacujícím programu se někteří znás vrhl na přípravu oběda, někteří si našli svého kamaráda na pokec a jiní hráli nějaké hry. A tak když se z kuchyně začala rozléhat ta krásná vůně, prostřeli jsme, poděkovali Pánu za toto jídlo a hladoví se pustili do výborné polévky. Měli jsme na výběr podle toho, jestli máte raději slepičí anebo hovězí polévku dohromady s Frankfurtskou. Poté jsme měli sekanou s bramborem. Byl to výborný oběd a myslím, že všem, co ho připravovali, bychom měli poděkovat. Smile Po obědě jsme měli všichni plné žaludky, a tak jsme se rozhodli jen tak odpočívat a nic Vstup do fotogalerienedělat. Bohužel Honza Liška musel odjet, a tak jsme se s ním rozloučili a pokračovali v povalování. Myslím, že spoustě lidem bylo líto, že už je konec. A tak jsme tam jen čekali, než zaťukala Anička Jarolímková s Adélkou a my věděli, že se budeme muset rozloučit s Aničkou a Standou. To nás tak nějak rozhýbalo, a tak si někteří znás zahráli nějaké hry, Maruška s Lídou a Marťou šly dělat pudink a ostatní si šli poslechnout Dády koncert. Po úžasném koncertě jsme došli na výborný pudink a pak jsme se rozloučili s Dádou a Mirkem. 

Poté jsme začali uklízet faru a nadešel čas se rozloučit i s Vojtou. Otec Řehoř Vojtu odvezl na autobus do Petrovic a už byl konec i pro mě, Jendu, Matěje a Terku. Rozloučili jsme se s lidmi, co na faře ještě byli, farou a otcem Řehořem. Byl tu konec toho skvěle stráveného víkendu se super lidmi, ale ne na dlouho. Doufám, že za čtrnáct dní se s Vámi všemi zas uvidím.

sepsala Bětka

Videa

Hra na Lordy: Kačka

Hra na Lordy: Lída

Hra na Lordy: Terka