Nejnovější v této sekci...

Minule jsme se seznámili s kostelem, co děláme při příchodu do něj, a také jsme si vyzkoušeli, jak se chodí ke zpovědi, kde je zpovědnice a jak poznáme, že je tam kněz přítomen, abychom se vyzpovídali. V této části si vysvětlíme, jak se připravujeme ke svátosti smíření.

Při příchodu do kostela se nejdříve u kropenky označíme znamením kříže. Omočíme prsty v kropence se svěcenou vodou a uděláme pěkné znamení kříže. To děláme pokaždé na památku křtu a jen, když do kostela vcházíme. První křesťané, kteří neměli kostely, mívali mši svatou vždy v domě nějakého bohatšího křesťana, který měl větší dům. V Římě se domy stavěly s takovým vstupním dvorkem, kterému se říkalo atrium, a na tomto dvorku byla nádrž s vodou, nejlépe zde voda přímo protékala. Křesťané zde udíleli křest.

V této části si budeme vysvětlovat, co je to svátost smíření. Tuto svátost ustanovil Pán Ježíš proto, aby nás vysvobozoval a uzdravoval od toho, z čeho nás nikdo jiný vysvobodit a uzdravit nemůže, totiž od hříchu. Říkali jsme si, že hřích bere člověku radost a štěstí. Nikdo z nás asi nechce být smutný a nešťastný. Proto se chceme hříchů zbavit. Po svém zmrtvýchvstání přišel Pán Ježíš mezi ustrašené apoštoly a řekl jim: Přijměte Ducha Svatého!

PRVKY BOHOSLUŽBY SLOVA – POKRAČOVÁNÍ

Posvátné ticho

Bohoslužba slova se má konat tak, aby usnadňovala rozjímání toho, co se předčítá. Pokud má být bohoslužba slova dialogem mezi Božím Duchem a člověkem, je mlčení nutnou podmínkou.

Boží slovo tvoří podstatnou část liturgie církve. Není v liturgii hlásáno jen jedním způsobem, ani nemá vždy stejný účinek na srdce posluchačů. Je předkládané v liturgii působením Ducha Svatého a tím je stále plné života a síly a zvěstuje Otcovu lásku, kterou on stále mocně ukazuje lidem.

Vždycky je však ve svém slově přítomen Kristus, který uskutečňuje tajemství spásy, posvěcuje lidi a vzdává Otci dokonalou poctu.

V minulé části jsme si vysvětlili prvních pět Božích přikázání. První tři přikázání se týkají našeho vztahu k Bohu, čtvrté a páté se týká vztahu jak k lidem, tak i k Bohu. Protože rodiče nám dali život, který máme od Boha a páté přikázání nám přikazuje chránit tento život jak u sebe, tak i u druhých.

V minulém setkání jsme si povídali o Desateru. Že jsme ho dostali skrze Mojžíše na hoře Sinaj a že je pro nás souborem pravidel správného chování. Dnes se podíváme na jednotlivá přikázání, co znamenají a jak máme podle nich jednat.

3. Modlitba

Modlitba je povznesení ducha k Bohu. Jinak můžeme říct, že modlitba je vědomé prožívání Boží přítomnosti ve svém životě, vědomé prožívání vztahu s Ním. Každý člověk nosí ve svém nitru touhu po Bohu. Bůh však je první, kdo přitahuje člověka k tomu, aby se modlil.

Stránky