Nejstarší zmínka o Předbořicích je z roku 1219. Je to zpráva o jistém Ozlovi a Jůrovi z Předbořic, kteří měli doprovázet průvod Přemysla Otakara I. při jeho cestě do Milevska. Další zmínka o Předbořicích je pak z roku 1316, kdy si jistá Domoslava z Chrasčic stěžuje na jakéhosi Zachaře z Bukovan, že jí poškodil majetek založením ohně v Bukovanech. Žalobcem měl být Matěj z Předbořic. Víc není známo...

První písemná zmínka o Kovářovu je z roku 1220, kdy na zdejší tvrzi sídlil vladyka Budilov z Kovářova. Od roku 1461 patřil Kovářov Janu z Rožmberka, krátce byl i majetkem krále. Od roku 1592 náležel Kovářov pánům na Zvíkově a Orlíku – Švamberkům a od roku 1622 Eggenbergům.

Kostel Všech svatých v Kovářově byl určitě zbudován brzy po vzniku obce. Stavba pochází z konce 13. století. Jako farní je připomínaný již roku 1356. Jedná se o stavbu západovýchodní orientace z lomového kamene podélného uspořádání.

Kostelec nad Vltavou patří k velké rodině Kostelců, kterých je v České republice více než dvacet. Krajina mezi hrady Orlíkem a Zvíkovem se nazývala Vltavský újezd a zprvu patřila českým panovníkům. Se založením břevnovského kláštera roku 993 sv. Vojtěchem, došlo i k jeho nadání právě těmito pozemky na pravém břehu Vltavy. Řeholníci pak zde, jak se zde říkalo „U zeleného lesa“, založili na vystouplém návrší farní kostel, kolem něhož záhy vznikla i vesnice. Podle kostela dostala vesnice název „Kostelec“.

Kostel Narození Panny Marie je raně gotická stavba z let 1270–1280, z okruhu stavební činnosti milevského kláštera. Připomínán jako farní je již roku 1341 a i s proboštstvím je zmiňován jako pradávný majetek benediktinů z Břevnovského kláštera, kteří jej patrně sami založili. Budova kostela je orientována západovýchodním směrem a je vystavěna z lomového kamene v podobě poněkud nepravidelného latinského kříže. Stylem se jeví jako přechodný ze slohu románského do gotického.

Socha sv. Jana Nepomuckého

je před vchodem na hřbitov. Stojí na kamenném římsovaném hranolu, ohrazena kamenným zábradlím. Chronogramy na podstavci udávají za dobu vzniku rok 1722.

Budova bývalé fary

byla vystavěna v letech 1739–1740. Tvoří ji rozložitá hranolovitá stavba, zakrytá pěknou mansardovou střechou. Okna zdobeny profilovanými římsami. V horním patře je místnost zdobená ornamentální malbou na omítce z roku 1763. Zde také stála zeleně polévaná rokoková kamna.