Kovářov...

První písemná zmínka o Kovářovu je z roku 1220, kdy na zdejší tvrzi sídlil vladyka Budilov z Kovářova. Od roku 1461 patřil Kovářov Janu z Rožmberka, krátce byl i majetkem krále. Od roku 1592 náležel Kovářov pánům na Zvíkově a Orlíku – Švamberkům a od roku 1622 Eggenbergům.

Kovářov z výšky...Po vymření tohoto rodu připadl Kovářov Schwarzenbergům. Jak nám ukazuje historie, je však Kovářov mnohem starší. Zdejší krajina byla dle archeologických poznatků osídlena již v 9. století. Na osídlení měla vliv i blízkost řeky Vltavy, jíž mnohá dnešní města i vesnice a samozřejmě i Kovářov může děkovat za svůj vznik a rozvoj, Vltava totiž tvořila důležitou přirozenou vodní cestu mezi jižní a střední částí naší země. Největší rozkvět Kovářova je datován do 17. a 18. století a z této doby také pochází většina kulturních památek. Kolem roku 1860 se kovářovský orlický dvůr parceloval, a tak si někteří hospodáři parcely koupili. Pozemkovou reformou r. 1919 si pachtované pozemky a pozemky panské vykoupili a tím závislost na Orlíku skončila. Páni z Orlíka byli patrony kovářovské školy. Měli právo dosazovat na školu učitele podle svého výběru a povinnost vybavovat školu potřebným zařízením, palivem apod. Drželi rovněž právo patrona kovářovského kostela, který byl farním již od roku 1220.

Kovářovu se rozhodně nevyhýbalo světové dění. Víme že, i když v malém, zapůsobila zde doba husitská. Za třicetileté války celá tato oblast značně trpěla průtahy armád a v následujícím století v letech 1771-72 zdecimovala tuto oblast epidemie moru, která zapříčinila úmrtí 2180 obyvatel kovářovské osady z celkového počtu 3096. Tyto rány však obyvatele Kovářova nesrazily. Svou vesnici znovu budovali. Je zajímavé, kolik domů a staveb z této doby nese na kamenech či zdech rok svého budování.

Zeměpisnou polohu Kovářova určují souřadnice: 490 31´ 7´´ severní šířky a 140 16´ 43´´  východní délky. Obec se rozkládá na území geomorfologického okrsku Kovářovské vrchoviny, která má nadmořskou výšku 450–550 m, v oblasti Středočeské pahorkatiny. Zdejší oblast je výjimečná z hlediska geologického má členitou krajinu se spoustou lesních porostů  a pahorků s pozoruhodnými skalními útvary či balvany rozmanitých tvarů, velké množství rybníků i malých rybníčků, které významně ovlivňují druhovou pestrost rostlin a živočichů.

Neméně zajímavá je i lidová architektura, která ukazuje v jednotlivých osadách historicky cenné stavby. Velký význam má Kovářovsko z hlediska národopisu, patří do oblasti Kozácka (Táborska – Milevska).

Nejstarší památkou v Kovářově je gotický kostel Všech svatých z roku 1220 a předbořický raně gotický kostel sv. Filipa a Jakuba pocházející z konce 13. století. Architektonicky zajímavou je budova staré barokní fary z roku 1739 s mansardovou střechou, typickou pro stavby tohoto druhu na orlickém panství. Mezi nejvýznamnější památky patří  pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého a sousoší Kalvárie, této státem chráněné památce z roku 1732 vévodí kamenný kříž po jehož stranách stojí barokní pískovcové sochy Panny Marie a sv. Jana v životní velikosti. Obě tyto památky pocházejí z dílny sochaře Brokoffa.

V roce 1886 byla zřízena silnice z Milevska do Zahořan, což otevřelo zdejší chudý kraj světu. V této době hledalo mnoho občanů z kovářovské farnosti svůj nový domov za mořem. Bylo pro ně velké plus, že dovedli číst a psát, což jim velmi usnadňovalo nový život mezi mnohými negramotnými přistěhovalci.

Podle různých písemných zmínek byla v Kovářově škola již dávno před rokem 1700, její vnik je však zahalen rouškou času.

Současný školní areál je tvořen původní budovou Masarykovy měšťanské školy z r. 1930, kde je nyní 1. stupeň ZŠ, školní družina, informační centrum a kanceláře, dále tělocvičnou z r. 1981 a v roce 1984 byl dostavěn pavilon učeben pro 2. stupeň, pavilon dílen a další důležitá součást školy a to školní jídelna s kuchyní.

Fotografie:

Další fotografie Kovářova...

Kostel Všech svatých v Kovářově byl určitě zbudován brzy po vzniku obce. Stavba pochází z konce 13. století. Jako farní je připomínaný již roku 1356. Jedná se o stavbu západovýchodní orientace z lomového kamene podélného uspořádání.

Věž

přiléhá k průčelí na západní straně, vystavěna byla roku 1712. Přikryta je schodovitou střechou. Spodní prostor v přízemí věže má rozměry 3,2 x 2,7m a síla zdiva je 1,5m. Zaklenut je křížovou klenbou bez žeber. V tomto prostoru je umístěná do zdi zasazená kropenka románské formy ozdobená zevně soustředným rýhováním.

Kostel v Kovářově od jihozápadu

Loď

je obdélníková o délce 14,4m a šířce 9,8m, zakryta prkenným stropem s omítkou na které je vymalován novodobý motiv. Výška stropu od podlahy činí 7 m. Vítězný oblouk, který dělí loď od presbytáře je lomený, výšky 6m a rozpětí 5,75m o síle zdi 1,4m. Okna jsou tři po každé straně, nepravidelně rozložená. Vstupní portál v jižní straně lodi je tvořen hrubým žulovým pažením. Špaleta tvoří pravoúhlý ústupek, profilovaný prutem a je tvarována do špice. Tympanon portálu je zakryt později dostavěnou vstupní předsíní.

Presbytář

je ukončen třemi stranami osmiúhelníku, zaklenutý kamenem a má rozměry 6,9 x 7m. Klenba je vysoká 8,4m, směrem k lodi valená, dále pak do kamenných žeber. Žebra jsou ploše seříznuta a zasazena do jehlancových nosníků přeložených prostou čtyřhrannou deskou. Kruhový svorník je ozdoben mírně vypuklou růžicí čtyř okrouhlých listů. Klenba presbytáře obsahuje několik tzv. ozvučnicových nádob, které slouží ke zlepšení akustických vlastností prostoru. Jeden její otvor je patrný hned nad hlavním oltářem. Zvenčí je presbytář podepřen kamennými opěráky bez ústupků. Síla zdiva presbytáře činí 1,5m. Okenní otvory jsou čtyři, původní páté okno bylo v novější době zazděno.

Pohled do interiéru kostela

Sakristie

je přistavěna k severní stěně presbytáře, o rozměrech 3,5x6,2 m a je zaklenutá vysokou valenou klenbou. Portálek, který spojuje presbytář se sakristií má hrotité ostění ozdobené na vnější straně oblounem, který je nasazený na šikmo seříznuté hrany.

Mobiliář

je až na kazatelnu novodobý. Kazatelna sama je z konce 18. století konkávního tvaru, ozdobená zlacenými rokokovými motivy.

Náhrobky

které se nacházejí v podlaze kostela jsou žulové, vesměs již s nečitelnými nápisy.

Zvony

Velký zvon o průměru 112cm a výšce 108 cm s uchy ozdobenými řadou oblých nýtů. U koruny je dvouřádkový nápis:

ANNO DOMINI 1548 ISTA CAMPANA FVSA EST AD LAVDEM DEI
OMNIPOTENTIS ET BEATE MARIE
VIRGINIS ET SNACTI IOHANNIS PER ME MAGISTRVM STANISLAVM
CIVEM NOVE CIVITATE PRAGENSI

(Léta Páně 1548 byl odlit tento zvon ke chvále Boha všemohoucího a blahoslavené Marie Panny a svatého Jana mnou mistrem Stanislavem, občanem Nového města pražského.)

Mezi řádky je vložena větvička akantových listů; pod nápisem pak je pěkný renesanční motiv (větvové proplétání dokola). Na plášti zvonu jsou pak na protilehlých stranách 18 cm vysoké reliéfy postav sv. Ludmily a Panny Marie s Děťátkem. Na dřevěném jhu je letopočet 1703.

Další dva zvony jsou novodobé, odlité pražským zvonařem Manouškem nejsou zdařilé.

Sanktusník byl přelíván roku 1758 u pražského zvonaře Jana Henna. Měl po jedné straně sv. Floriána a na druhé straně sv. Donáta klanějící se Nejsv. Trojici.

Fotografie:

Kostel v Kovářově od severozápaduInteriér kostela, pohled ke kůruKlenba v presbytářiKlenební patkySvorník klenbyOpěráky u sakristiePůdní prostor se složitým krovem a nepořádkem :-)Krov nad presbytářem je velmi komplikovanýKonstrukce krovu věžeDva nové zvony od ManouškaRozsévač na kazatelně


Další fotografie na výšku:

Oltář Božského Srdce PáněOltář Svaté rodiny (?)Hlavní oltář, obraz Všech svatýchPatka klenby v presbytářiOpěrák jižní strany presbytářeVstupní portál z jižní stranyStroj věžních hodinVelký zvon z roku 1548Bolestný KristusPietaVitráž s mariánským motivemVitráž se sv. Pavlem


Socha sv. Jana Nepomuckého

je před vchodem na hřbitov. Stojí na kamenném římsovaném hranolu, ohrazena kamenným zábradlím. Chronogramy na podstavci udávají za dobu vzniku rok 1722.

Budova bývalé fary

byla vystavěna v letech 1739–1740. Tvoří ji rozložitá hranolovitá stavba, zakrytá pěknou mansardovou střechou. Okna zdobeny profilovanými římsami. V horním patře je místnost zdobená ornamentální malbou na omítce z roku 1763. Zde také stála zeleně polévaná rokoková kamna.

Kalvárie

u bývalé fary pochází z roku 1732. U kamenného kříže stojí pískovcové sochy Panny Marie a sv. Jana v životní velikosti.

Duchovní správci farnosti Kovářov

P. Jan Šimon Diviš, farář v Kovářově v letech 1697 -  + 12. 1. 1732, který r. 1722 pořídil vlastním nákladem sochu sv.  Jana Nepomuckého na návsi v Kovářově poblíž vchodu na hřbitov.  R. 1732 bylo postaveno sousoší Kalvarie na vršku vedle  fary. Obě tato díla jsou od sochaře Brokoffa.  

P. Antonín Augustus Bláha,* 5.6. 1752, syn Vojtěcha Bláhy, pekařského  mistra, měšťana a radního v Netolicích, uveden v  katalogu r. 1803.

P. Josef Paustka, od r. 1814

P. Jan Kalbatsch, * 9. 5. 1780, na kněze vysvěcen  24. 9. 1805, v r. 1814 byl kaplanem v Miroticích, v r.  1821 lokalistou v Těchonicích, od r. 1824 farářem v  Kovářově.

P. Antonín Kypta, * 10. 2. 1810 v Miroticích,  syyn Václava Kypty, učitele v Milevsku a Ludmily roz.  Procházkové z Mirotic. Na kněze byl vysvěcen 25. 3.  1836, od 3. 12. 1852 byl farářem v Kovářově až do smrti  19. 11. 1884.

P. Jan Fořt (Forst), * 25. 8. 1834, otec Jan Fořt, domkář  z Oslova č. 34, syn Jana Fořta, domkáře z Vusího a  Marie, matka Barbora, dcera Matouše Rybáka, chalupníka  z Oslova a Markéty Němcové dcery sedláka z Vlastce. Na  kněze byl vysvěcen 20. 5. 1859, od 7. 3. 1884 do 24. 9.  1893 byl farářem v Kovářově a od 28. 6. 1897 farářem v  Mirovicích.

 P. František Bodlák, * 18. 5. 1842, otec Václav,  syn Vavřince Bodláka, sedláka z Komárova a Veroniky roz.  Suchanové z Komárova č. 1, matka Anna, dcera Václava  Váni, sedláka z Klečat č. 13 a Veroniky roz. Kublové ze  Zálší. Byl vysvěcen na kněze 24. 7. 1870, farářem v  Kovářově byl od 6. 2. 1894 až do své smrti 9. 4. 1902.

P. František Xav. Paleček, * 29. 10. 1859, syn  Antonína Palečka, měšťana z Miličína č. 51 (syna  Antonína Palečka, krejčího z Neustupova a Veroniky roz.  Chytré z Miličína) a Anny roz. Slabé z Petrovic. Na  kněze vysvěcen 20. 6. 1884, od 1. 6. 1894 byl  rezidenciálním kaplanem v Předbořicích, od 21. 7. 1902 až do smrti 16. 1. 1926 farářem v Kovářově. 25. 7. 1921 byl jmenován čestným kanovníkem.

P. František Prinz, * 24. 1. 1884 v Petříkově, syn Jana Prinze z  Petříkova 17 a Marie Voříškové z Holzspar č. 138 u Nových Hradů. Na  kněze vysvěcen 28. 6. 1907. Od 1. 6. 1913 byl expositou  v Předbořicích, od 1. 7. 1926 farářem v Kovářově až do  smrti 14. 2. 1948.

P. Bedřich Basilius Lang, benediktin, výpomocný  duchovní - administrátor, * 27. 10. 1909 v Praze, na  kněze vysvěcen 22. 9. 1934.

P. František Kubát, * 1. 10. 1916 v Praze, na  kněze vysvěcen 1. 5. 1940, od 1. 12. 1948 do 30. 4. 1952  administrátor v Kovářově, pak v Žihobcích a Plánici. V  roce 1969 odešel do důchodu a 4. 10. 1970 zemřel v  Charitním domově pro kněze v Senohrabech.

P. Štěpán Koželuha, * 15. 12. 1913 ve Vídni, na  kněze vysvěcen 29. 6. 1946, administrátor v Kovářově od  1. 5. 1952 do 25. 9. 1952, pak onemocněl. V roce 1957  odešel do olomoucké arcidiecéze. Zemřel 7. 7. 1960 v  Pivíně.

P. Václav Skala, * 25. 9. 1910 v Písku ,Pražské předměstí 1. Otec Viktorin Václav Skala, syn Antonína Skaly, c.k. akcesisty u kraj, soudu v Táboře 162 a Johany roz. Dominogové z Tábora, Matka Anna Magdalena, dcera Václava Kurce barvíře Pražské předměstí 1 v Písku a Marie Brabcové z Písku.. Na kněze vysvěcen  22. 12. 1935 v Římě v Nepomucenu od kardinála Karla Kašpara,arcibiskupa Pražského. Administrátor v Kovářově od 1. 10.  1952 do 31. 12. 1991. Zemřel 29. 4. 1992 v Charitním  domově pro kněze v Moravci. 

Od roku 1992 spravují kovářovskou farnost , premonstráti z Milevského kláštera

P. Metoděj Zdeněk Kozubík OPraem., * 1. 11. 1951 v Kyjově, na kněze vysvěcen 25. června 1978, administrátorem farnosti v letech 1992 až 1994.  

P. Quirin  Ján Barník OPraem., * 19. 9. 1965 v Levoči, na kněze vysvěcen 19. 6. 1993, administrátorem farnosti byl v letech 1994 až 2002

P. Bruno Ivan Pištej OPraem., * 1972, na kněze vysvěcen 28. 6. 2002, administrátorem farnosti v letech 2002 do 31. 5. 2006

P. Řehoř Jiří Žáček OPraem., * 17. 12. 1972 v Jihlavě, na kněze vysvěcen 28. 6. 2002, administrátorem farnosti od 1. 6. 2006 dosud

Kaplani v Kovářově

P. Josef Köppel, kaplan od 18. 8. 1811

P. Josef Wozabule, * 7. 8. 1818 ve Volyni, syn Matěje Wozabule měšťana a tkalce z Volyně, matka, Voršila dcera Jana Augusta, měšťana z Volině a Voršily Krásové též z Volině,  na  kněze vysvěcen 8. 8. 1844, kaplanem v Kovářově od 7. 2.  1846 do 4. 6. 1847. Od r. 1865 byl farářem v Cetorazi.č.7.  Mrtvicí raněn u oltáře, po mši svaté mezi ex horton klekl a zemřel 31. 3. 1867., ( IN 18)

P. Václav Pevný, * 29. 8. 1839 v Čimicích, na  kněze vysvěcen 2. 8. 1863, kaplanem v Kovářově od 4. 8.  1865 do 27. 8. 1871. Od r. 1885 byl farářem ve Starém  Sedle, zemřel 18. 5. 1893.

P. Josef Hroch, * 10. 10. 1870, syn Františka Hrocha, sedláka z Předbořic 1 a Františky Nohejlové ze Zduchovic 1, na kněze vysvěcen 16. 7. 1893. Od 11. 6. 1895 do 4.  3. 1898 byl kaplanem v Kovářově a od 1. 10. 1913 byl  farářem v Kostelci n. Vlt. a Květově Zemřel 5. 7. 1926 v  Předbořicích.

P. Josef Jan Brčák, * 27. 4. 1875 ve Voníkově, syn Františka Brčáka sedláka,  Voníkova 4 a Anny dcery, Jana Bláhy sedláka z Pamětic 19.  Na  kněze vysvěcen 3. 10. 1897, kaplanem v Kovářově byl od  5. 3. 1898 do 31. 1. 1899. Od r. 1907 byl farářem v  Častrově. Zemřel 23. 7. 1914.

P. Václav Řepa, * 16. 11. 1872 v Netolicích, syn Vojtěch Řepy mlynáře a  měšťana z Netotíc 250 a Marie, dcery Antonína Pořádka chalupníka z Krtel 19,  na  kněze vysvěcen 21. 7. 1895. Od 1. 2. 1899 kaplanem v  Kovářově, od 10. 4. do 20. 7. 1902 byl administrátorem  farnosti Kovářov. Od 1. 8. 1933 byl děkanem a kanovníkem  v Č. Budějovicích. 23. 11. 1933 byl jmenován biskupem.  Zemřel 9. 6. 1948 v Českých Budějovicích.

Zpracoval pan Jiří Jiroušek