Kostel Všech svatých v Kovářově byl určitě zbudován brzy po vzniku obce. Stavba pochází z konce 13. století. Jako farní je připomínaný již roku 1356. Jedná se o stavbu západovýchodní orientace z lomového kamene podélného uspořádání.

Věž

přiléhá k průčelí na západní straně, vystavěna byla roku 1712. Přikryta je schodovitou střechou. Spodní prostor v přízemí věže má rozměry 3,2 x 2,7m a síla zdiva je 1,5m. Zaklenut je křížovou klenbou bez žeber. V tomto prostoru je umístěná do zdi zasazená kropenka románské formy ozdobená zevně soustředným rýhováním.

Loď

je obdélníková o délce 14,4m a šířce 9,8m, zakryta prkenným stropem s omítkou na které je vymalován novodobý motiv. Výška stropu od podlahy činí 7 m. Vítězný oblouk, který dělí loď od presbytáře je lomený, výšky 6m a rozpětí 5,75m o síle zdi 1,4m. Okna jsou tři po každé straně, nepravidelně rozložená. Vstupní portál v jižní straně lodi je tvořen hrubým žulovým pažením. Špaleta tvoří pravoúhlý ústupek, profilovaný prutem a je tvarována do špice. Tympanon portálu je zakryt později dostavěnou vstupní předsíní.

Presbytář

je ukončen třemi stranami osmiúhelníku, zaklenutý kamenem a má rozměry 6,9 x 7m. Klenba je vysoká 8,4m, směrem k lodi valená, dále pak do kamenných žeber. Žebra jsou ploše seříznuta a zasazena do jehlancových nosníků přeložených prostou čtyřhrannou deskou. Kruhový svorník je ozdoben mírně vypuklou růžicí čtyř okrouhlých listů. Klenba presbytáře obsahuje několik tzv. ozvučnicových nádob, které slouží ke zlepšení akustických vlastností prostoru. Jeden její otvor je patrný hned nad hlavním oltářem. Zvenčí je presbytář podepřen kamennými opěráky bez ústupků. Síla zdiva presbytáře činí 1,5m. Okenní otvory jsou čtyři, původní páté okno bylo v novější době zazděno.

Sakristie

je přistavěna k severní stěně presbytáře, o rozměrech 3,5x6,2 m a je zaklenutá vysokou valenou klenbou. Portálek, který spojuje presbytář se sakristií má hrotité ostění ozdobené na vnější straně oblounem, který je nasazený na šikmo seříznuté hrany.

Mobiliář

je až na kazatelnu novodobý. Kazatelna sama je z konce 18. století konkávního tvaru, ozdobená zlacenými rokokovými motivy.

Náhrobky

které se nacházejí v podlaze kostela jsou žulové, vesměs již s nečitelnými nápisy.

Zvony

Velký zvon o průměru 112cm a výšce 108 cm s uchy ozdobenými řadou oblých nýtů. U koruny je dvouřádkový nápis:

ANNO DOMINI 1548 ISTA CAMPANA FVSA EST AD LAVDEM DEI
OMNIPOTENTIS ET BEATE MARIE
VIRGINIS ET SNACTI IOHANNIS PER ME MAGISTRVM STANISLAVM
CIVEM NOVE CIVITATE PRAGENSI

(Léta Páně 1548 byl odlit tento zvon ke chvále Boha všemohoucího a blahoslavené Marie Panny a svatého Jana mnou mistrem Stanislavem, občanem Nového města pražského.)

Mezi řádky je vložena větvička akantových listů; pod nápisem pak je pěkný renesanční motiv (větvové proplétání dokola). Na plášti zvonu jsou pak na protilehlých stranách 18 cm vysoké reliéfy postav sv. Ludmily a Panny Marie s Děťátkem. Na dřevěném jhu je letopočet 1703.

Další dva zvony jsou novodobé, odlité pražským zvonařem Manouškem nejsou zdařilé.

Sanktusník byl přelíván roku 1758 u pražského zvonaře Jana Henna. Měl po jedné straně sv. Floriána a na druhé straně sv. Donáta klanějící se Nejsv. Trojici.

Fotografie:

Další fotografie na výšku: