Homilie papeže Františka při nešporách na svátek Obrácení sv. Pavla, baz. sv. Pavla za hradbami.

Švýcarský kardinál Kurt Koch, zodpovědný ve Vatikánu za ekumenický dialog s křesťanskými církvemi a náboženské vztahy s judaismem, již poněkolikáté vedl procesí Svaté Tváře ve středoitalském Manoppellu. Po mši svaté v poutním chrámu, který uchovává roušku s Kristovým obrazem, poskytl rozhovor německé redakci Vatikánského rozhlasu.

»Zachovali se k nám neobyčejně laskavě« (Sk 28,2)

Diecéze Terni-Narni-Amelia ve středoitalské Umbrii dnes zahájila jubilejní rok, věnovaný františkánským prvomučedníkům, sv. Berardovi a druhům, které roku 1220 vlastní rukou usmrtil marocký sultán.

Tato druhá neděle v mezidobí navazuje na Zjevení a Křest Páně. Evangelium (Jan 1,29-34) totiž ještě jednou mluví o tom, jak se Ježíš ukázal. Poté, co byl pokřtěn v řece Jordánu, byl posvěcen Duchem svatým, který na něj sestoupil, a Otcův hlas jej prohlásil Božím synem (Mt 3,16-17 a par.) Evangelista Jan na rozdíl od třech dalších nepopisuje tuto událost, nýbrž předkládá svědectví Jana Křtitele...

O jedinečných rysech Vatikánské diplomacie, o důležitých akcentech papežské promluvy k diplomatickému sboru, ale také o dozvucích národní pouti, která v listopadu loňského roku děkovala za 30 let svobody, hovoří Václav Kolaja, velvyslanec ČR při Svatém stolci.

Pavlovo věznění v Římě a plody jeho hlásání

Komentář edičního ředitele vatikánského Úřadu pro komunikaci ke knize emeritního papeže Benedikta XVI. a prefekta Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, kard. Roberta Saraha.

„Slabosti katolické církve jsou stejné slabosti jako anglikánské, kulturní tektonické desky se mimořádnou rychlostí sesouvají na obou stranách, to je pravda. Rozdíl je v tom, že katolická církev má zdroje k tomu, aby z krize vyšla, zatímco u anglikánů tyto zdroje nevidím,“ říká Gavin Ashenden, někdejší kaplan královny Alžběty a anglikánský biskup; nyní už jen dr. Ashenden, neboť na čtvrtou neděli adventní 22. prosince loňského roku, přestoupil do katolické církve.

Liturgie nám letos předkládá událost Ježíšova křtu v podání Matoušova evangelia (srov. 2,13-17). Evangelista přináší dialog mezi Ježíšem, který žádá o křest, a Janem Křtitelem, který se brání a podotýká: „Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty přicházíš ke mně?“(v. 14). Ježíšovo rozhodnutí překvapuje Jana Křtitele, vždyť Mesiáš nepotřebuje očistu, naopak je to On, kdo očišťuje. Avšak Bůh je Svatý, jeho cesty nejsou našimi cestami a Ježíš je Boží cesta, cesta nepředvídatelná. Mějme na paměti, že Bůh je Bohem překvapení.

Zkouška ztroskotání: mezi Boží spásou a pohostinností Malťanů

Dnes je slavnost Zjevení Páně, připomínající mudrce, jdoucí za hvězdou, kteří přišli do Betléma od východu, aby navštívili novorozeného Mesiáše. Evangelista Matouš na závěr vyprávění poznamenává, že mudrci »ve snu dostali pokyn, aby se k Herodovi už nevraceli, proto se vrátili do své země jinou cestou« (Mt 2,12).

Homilie papeže Františka na slavnost Zjevení Páně, 6. ledna v bazilice sv. Petra.

Prožíváme dějiny, do kterých se vtělil jediný, pravý a živý Bůh, tedy dějiny spásy anebo obýváme zcela jiné dějiny, které nezačínají, ani nekončí; fiktivní dějiny, tvořené čistě politickými exegezemi veškerého dění?

Tuto druhou neděli vánoční nám biblická čtení pomáhají rozšířit obzor, abychom si uvědomili význam Ježíšova narození. Evangelium nám v prologu svatého Jana ukazuje převratnou novost věčného Slova, Božího Syna, který se »stal tělem« (v.14). Nejenom že přišel přebývat mezi lid, ale stal se jedním z lidu, jedním z nás! Po této události ukazuje směr našemu životu už nejenom zákon, instituce, nýbrž Osoba, božská Osoba, Ježíš, který našemu životu dává směr a umožňuje nám ubírat se cestou, po které šel jako první On.

Včera jsme uzavřeli rok 2019 poděkováním Bohu za dar času a za všechna dobrodiní. Dnes začínáme ve stejném postoji vděčnosti a chvály rok 2020. Není samozřejmé, že naše planeta začala další oběh kolem Slunce a že my lidské bytosti na ní nadále žijeme. Není to samozřejmost, ba dokonce vždycky je to „zázrak“ k užasnutí a k poděkování.

Homilie papeže Františka při mši na slavnost Matky Boží, Panny Marie, 1. ledna 2020 v bazilice sv. Petra.

Homilie papeže Františka při prvních nešporách ze slavnosti Matky Boží Panny Marie, 31. prosince 2019, baz. sv. Petra.

Devátého listopadu 1989 se začala hroutit Berlínská zeď. Nastal soumrak totalitarismů. Zdálo se, že vzniká nová epocha, poznamenaná globalizací, která se však dnes vyznačuje lhostejností a konfliktem. 

Bůh na sebe vzal lidský život, a třebaže tak neučinil skrze pohlavní spojení muže a ženy, přesto chtěl být ve svém lidství vychováván ženou a mužem, jak dal výslovně na srozuměnou (Mt 1,20-21). Vzhledem k jalovým světským sporům o to, co je to rodina, nejde o bezvýznamný fakt. Nejen tedy na počátku, biblickou Genezí, ale také Svým příchodem na svět v lidském těle Bůh potvrdil smysl rodinného společenství, na kterém zjevil Svůj záměr s lidstvem.