Homilie papeže Františka na mši při svěcení olejů, Zelený čtvrtek 18. dubna v baz. sv. Petra.

V těchto týdnech uvažujeme o modlitbě Otčenáš. Nyní, těsně před Velikonočním triduem, se zastavme u několika slov, kterými se Ježíš modlil k Otci v Utrpení.

Poznámky emeritního papeže Benedikta XVI. datované 11. dubna 2019.

Homilie papeže Františka na Květnou neděli, nám. sv. Petra.

Překvapivé a jímavé gesto, jímž František v Domě sv. Marty zakončil dvoudenní duchovní obnovu pro politické špičky Jižního Súdánu, dýchá evangeliem. Stalo se tak přesně týden před tím, kdy se na Zelený čtvrtek toto gesto opakuje v kostelech celého světa při mši na památku Večeře Páně, kdy Ježíš před svým Umučením omyl apoštolům nohy a ukázal jim cestu, kterou se mají dát.

Po prosbě k Bohu o vezdejší chléb vstupuje modlitba Otčenáš na pole našich vzájemných vztahů. Ježíš nás učí prosit Otce: »Odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům« (Mt 6,12). Stejně jako potřebujeme chléb, je nám zapotřebí odpuštění. A to každý den.

Tuto pátou neděli postní nám liturgie prezentuje příběh ženy přistižené při cizoložství (srov. Jan 8,1-11). Stojí v něm proti sobě dvě stanoviska: farizejů a učitelů Zákona na jedné straně a Ježíše na druhé.

Právě dnes před pěti lety byl v syrském Homsu, tehdy kontrolovaném takzvanou demokratickou opozicí, popraven dvěma ozbrojenci 76 letý holandský jezuita Frans van der Lugt (1938-2014), který žil v Sýrii bez mála půl století. Stalo se tak dva roky poté, co se na vlastní nebezpečí rozhodl odmítnout evakuaci a zůstal spolu se zbytkem křesťanské komunity ve městě, které bylo osvobozeno měsíc po jeho smrti.

V sobotu a neděli jsem uskutečnil apoštolskou cestu do Maroka na pozvání Jeho Veličenstva krále Mohameda VI. Jemu a dalším marockým představitelům znovu děkuji za vřelé přijetí a veškerou spolupráci. Zejména králi, který se ke mně choval velice bratrsky a přívětivě.

Během návratu z Maroka proběhla na palubě Boeingu 737 Royal Air Maroc tisková konference. Papež František hovořil s novináři o dialogu s muslimy; deklaraci o Jeruzalému označil za krok kupředu; ohledně migrantů apeloval na Evropu; „lidská práva jsou přednější než dohody,“ citoval řeckého premiéra Alexise Tsiprase. Zmínil se o výhradě svědomí v souvislosti s eutanázií, vyjádřil se rovněž k případu kardinála Barbarina a došlo také na roli zlého ducha v případech zneužívání nezletilých. Tisková konference trvala přes třicet minut.

Homilie papeže Františka při mši sv. ze 4. neděle postní, Rabat - Maroko.

Promluva papeže Františka na setkání s duchovenstvem v katolické katedrále v Rabatu, Maroko.

Promluva papeže Františka k občanské společnosti a diplomatickému sboru v hlavním městě Maroka, Rabat.

Papež František na setkání s migranty na Charitě v Rabatu, Maroko.

„Zůstaly jenom ty dvě: nešťastnice a milosrdenství“ (In Joh 33,5). Těmito slovy rámuje sv. Augustin vyvrcholení evangelního úryvku, který jsme právě vyslechli. Odešli všichni, kdo chtěli ženu kamenovat nebo obviňovat Ježíše z nedodržování zákona. Odešli, nic dalšího je nezajímalo. Ježíš však setrval.

Motu proprio o ochraně nezletilých a zranitelných osob, nový zákon pro Městský stát Vatikán, vztahující se rovněž na Římskou kurii. a pastorační směrnice – tři dokumenty podepsané papežem Františkem přicházejí měsíc po únorovém setkání, na němž se ve Vatikánu shromáždili předsedové biskupských konferencí z celého světa, a jsou v jistém smyslu jeho prvním plodem.

Dnes budeme analyzovat druhou část Otčenáše, v níž předkládáme Bohu svoje potřeby. Tato druhá část začínem slovem, které voní každodenností, chlebem. Ježíšova modlitba začíná prosbou, která je naléhavá podobně jako úpěnlivá prosba žebráka: »Chléb náš vezdejší dej nám dnes«.

Meditace papeže Františka pronesená k akademické obci Lateránské univerzity v Římě.

Slova anděla Gabriela adresovaná Marii: »Buď zdráva, milostiplná« (Lk 1,28), znějí jedinečným způsobem v této svatyni, jež je privilegovaným místem pro rozjímání o tajemství Vtělení Božího Syna. Tady jsou totiž uchovávány zdi, které podle tradice pocházejí z Nazareta, kde svatá Panna řekla své „ano“ a stala se Ježíšovou matkou.

Vzedmutá hladina emocí hněvu i smutku, způsobená zprávami o sexuálním zneužívání nezletilých některými muži z řad duchovenstva, znesnadňuje racionální analýzu této situace, v níž se bolestně a perverzně střetává množství protikladů.