Dnešní liturgie nás zve na slavnost Narození svatého Jana Křtitele. Jeho narození je událost, která prozařuje život rodičů, Alžběty a Zachariáše, a strhuje příbuzné i sousedy k radosti a úžasu.

Hlavní ideolog takzvaného islamismu a organizace známé jako Muslimské bratrstvo - Sayyd Qutb (1906-1966) – byl členem zednářské lóže. Doklad o tom nedávno přinesl egyptský historik Helmi Nimmin.

Homilie římského biskupa při mši svaté, výstaviště PalExpo - Ženeva.

Během zpátečního letu z Ženevy odpovídal papež František na dotazy novinářů. Jak je zvykem, mluvčí Svatého stolce Greg Burke dal nejprve slovo redaktorovi ze země, kterou papež navštívil.

Homilie římského biskupa na ekumenické bohoslužbě v sídle Světové rady církví v Ženevě.

Promluva římského biskupa Františka ke Světové radě církví, Visser‘t Hooft Hall - Ženeva.

 

Minulou středu jsme začali nový cyklus katechezí o přikázáních. Viděli jsme, že Pán Ježíš nepřišel Zákon zrušit, ale naplnit. Toto je perspektiva, kterou bychom měli pochopit lépe.

„Zkušenost dokazuje, že obchod s otroky nelze zastavit násilím, a lodní blokáda pouze zvýší jeho zisky a krutost“ – tato zdánlivě moudrá slova pronesl James Henry Hammond (1807-1864), guvernér Jižní Karoliny (1842-44) a  senátor USA  v letech 1857 až 1860. Jejich ozvěnou zdá se v těchto dnech povyk evropských médií, referujících o lodi Auquarius.

V dnešním evangeliu (srov. Mk 4,26-34) mluví Ježíš k zástupům o Božím království a dynamismu jeho růstu za použití dvou podobenství.

Dnes začínáme nový cyklus katechezí. Bude pojednávat o přikázáních. Na úvod si vezměme podnět z právě vyslechnutého úryvku o Ježíšově setkání s člověkem, který se Jej vkleče ptá, co má dělat, aby dostal život věčný (srov. Mk 10,17-21). Tato otázka je výzva týkající se každého z nás, totiž touha po plném, nekonečném životě.

Evangelium této neděle (srov. Mk 3,20-35) nám ukazuje dva typy neporozumění, se kterými se Ježíš musel potýkat: neporozumění od učitelů Zákona a od vlastních příbuzných.

Instituce církve liší od všech ostatních, lidských institucí, které ve světě byly a už nejsou či ještě jsou anebo teprve vzniknou, než svět dojde ke svému cíli.

V úvahách nad svátostí biřmování budeme pokračovat rozvažováním nad působením darů, které Duch svatý nechává dozrávat v biřmovancích, když je vede, aby se sami stávali darem pro druhé. To je dar Ducha svatého. Připomeňme, že když nás biskup pomázává olejem, říká: „Přijmi Ducha svatého, který ti byl dán“.

Slavnost Božího těla oslavil letos papež František na pastorační návštěvě v Ostii. Toto přímořské město je už od antických dob spojeno s Římem a také z hlediska církevní správy spadá do římské diecéze. Nedávno na sebe Ostie upozornila, když jeden z šéfů místních gangů brutálně zaútočil na novináře, který s ním natáčel rozhovor. Právě na problém organizovaného zločinu na periferiích Věčného města odkázal papež František v závěru své homilie.

V mnoha zemích včetně Itálie se dnes slaví slavnost Nejsvětějšího Těla a Krve Krista, nebo podle známějšího latinského výrazu Corpus Domini, Boží Tělo. Evangelium nám předkládá Ježíšova slova, vyřčená při Poslední večeři se svými učedníky: „Vezměte, toto je mé tělo. (…) Toto je má krev, (krev) nové smlouvy, která se prolévá za všechny“ (Mk 14,22.24). Právě v síle tohoto odkazu lásky se křesťanské společenství shromažďuje každou neděli a každý den kolem Eucharistie, svátosti Kristovy výkupné Oběti.

Rád bych dnes pokračoval v tématu biřmování objasněním „vnitřní souvislosti této svátosti s celým zasvěcením do křesťanství“ (Sacrosanctum Concilium, 71).

Dnes, v neděli po Letnicích, slavíme Nejsvětější Trojici. O této slavnosti rozjímáme a chválíme tajemství Boha Ježíše Krista, jediného ve společenství třech osob: Otce i Syna i Ducha svatého. Se stále novým úžasem slavíme Boha-Lásku, který nám zdarma poskytuje život, o jehož šíření ve světě nás žádá.

Humanistická antropologie se podle Platónova mýtu o dvojspřežení s vozatajem proměnila z transcendentního projektu řízeného rozumem na totální poddanost pudům, kde je sex jediným cílem.

Po katechezích o křtu nás tyto dny po slavnosti Letnic vybízejí k reflexi nad svědectvím, které v pokřtěných vzbuzuje Duch, když uvádí jejich život do pohybu a otevírá jej dobru druhých.

Homilie papeže Františka při mši svaté na Seslání Ducha svatého v bazilice sv. Petra.