Březí bylo původně sídlem vladyků Břízských a Netvorských z Břízí, kteří zde měli svoji tvrz. První zmínky pocházejí z  roku 1498,

kdy se zmiňuje pan Jindřich z Březí, jenž byl zároveň majitelem Vepic. Dožil se zřejmě velmi vysokého věku, protože on sám v roce 1570 prodává tři dvory ze svého panství pánům z Lobkovic. V roce 1549 poručnice sirotků, jež pozůstali po panu Přibíkovi Břízském, jménem Kateřina spravovala v Březí tvrz, která však v té době byla již zpustlá a sešlá a také poplužní dvůr. Část Lobkovická s vsí Vepicemi pak přešla roku 1534 koupí na pana Václava Kekule ze Stradonic. Oboje statky pak prodal Jindřich z Březí zmíněné Kateřině roku 1549. Ta je později postoupila roku 1570 bratrům Břízským, Přibíkovi a Albrechtovi. Ti pak prodali ves Vepice a Březí roku 1590 Janu Šturmovi z Hyršfeldu, který jej připojil ke svému majetku v Kovářově. Tvrz přestala být obývaná a v 18. století zcela zanikla.

Ve středu obce u silnice do Předbořic stojí výklenková kaplička mezi čtyřmi lipami. Stavba pochází z roku 1854 nebo dle nápisu na kapličce z roku 1887. Z téhož roku pochází zvonek zavěšený ve věžičce.

Zajímavostí jsou Boží muka, která stojí na okraji lesa u cesty mezi Březím a Předbořicemi nad roklí Machov. Mezi místními se říká, že je v nich zazděn chléb namočený v krvi českých lidí. Má to být na paměť jedné bitvy, která se zde nedaleko odehrála mezi švédským a českým vojskem. Historickou skutečností je to, že zde švédská vojska skutečně roku 1645 táhla poté, co generál Torstenson přešel zamrzlou Vltavu a přes Zahořany a okolní vsi táhl na Vysoký Chlumec.

V roce 1790 bylo v Březí 9 domů, roku 1840 12 domů a 99 obyvatel, v roce 1895 23 domů a 136 obyvatel, v roce 1930 23 domů a 108 obyvatel, dnes má obec 18 čísel a jen 27 obyvatel.

Sbor dobrovolných hasičů byl v Březí založen roku 1921.