Budík. Boj. Zuby. Záchod. Odchod. Snídaně. Zhruba nějak takto vypadalo naše deváté ráno V Nové Cerekvi. Ranní jídlo se jako obvykle odehrávalo v jídelně, kde se odehrávala všechna ranní jídla, a tudíž zde panovala jako obvykle přátelská, i když místy unavená atmosféra. Poté si pro nás otec Řehoř připravil dopolední blok skládající se z jeho skvělé prezentace na Spojené státy americké, jelikož jsme přes noc úspěšně překonali severní hranici Mexika, a ocitli se tak na americké půdě. Součástí otcova povídání bylo i krátké zamyšlení na téma svátost smíření – poslední díl.

Jelikož se z nebes začaly snášet kapky nekončícího deště, rozhodli jsme se uspořádat taneční zábavu. Nejprve jsme se rozehřáli duchovními tanci, načež následoval free-style, kdy se každý z nás mohl vyřádit podle své libosti a přirozenosti. Nechyběl klasický jive či cha-cha nebo polka, avšak ke slovu se přihlásil i balet a ostatní alternativní tance. Zkrátka, každý se mohl vyřádit, jak uměl nejvíc a nejlíp.

V rámci předobědního programu nechybělo ani tvoření zástěr, které na nás čekaly už od začátku tábora a na které se tedy konečně dostala řada. Vše si na starost vzala Maruška a my si tak vyrobili divukrásné zástěry ať už pro sebe, nebo pro naše blízké. Komu nesedl styl zavázat si uzlíčky, ponořit do horké vody a takzvaně zástěry nabatikovat, ten si je mohl vyzdobit způsobem vezmi fixu a čaruj. V celém našem ležení se našlo opravdu jen pár jedinců, kteří nepodlehli zástěrové mánii a pouze přihlíželi, či se věnovali svým aktivitám.

Po tak únavném dopoledni přišel pro některé z nás šok. K obědu se totiž servírovala pouze a jedině polévka, protože ve státech to tak prý dělají. No, nedalo se s tím dělat vůbec nic, jenom se těšit na o to vydatnější večeři a ukrátit si čas další roztomilou kratochvílí.

Podle původního plánu se měl odehrát baseballový turnaj, přesně ve stylu zámořské země, avšak klimatické podmínky nám ten den opravdu nepřály. Proto jsme se chopili starých, černobílých časopisů z doby komunistické a začali s projektem takzvané recykliteratury. Jádro této hříčky spočívá v tom, že k vystřiženým obrázkům se připojí vhodné či méně vhodné, či dokonce nevhodné repliky a vytvoří se tak neopakovatelné, originální hlášky, hlody a podobné nesmysly a výmysly. A že jich věru bylo! Nakonec jsme mohli za počasí přeci jen poděkovat. A to nejlépe návštěvou mše svaté.

Poté co jsme obohatili naše duše, bylo načase obohatit i naše žaludky. A tak se taky stalo. K večeři se podával pravý americký burger s hranolky a Coca-Colou. Zkrátka jsme si USA užili se vším všudy. Dokonce jsme se dočkali i návštěvy Hollywoodu, a to během projekce filmu 16 bloků. Akorát na prohlídku Los Angeles a návštěvy nějakého kasina nezbyl čas. Jenomže když člověk cestuje kolem světa za deset dní, musí hold některé věci oželet. Tak třeba příště.

Bětka