Ačkoliv Hrazany nepatří do naší farnosti, přesto, pokud chceme mluvit o Hrazánkách a Dobrošovu které do naší farnosti patří, musíme začít Hrazanami.
Hrazany mají velice blízkou historii krom jmenovaných ještě s Mašovem a Kojetínem. Dnes tvoří Hrazany jednu obec s částmi Hrazany, Hrazánky, Dobrošov a Klisinec. Žije zde celkem 290 obyvatel.
Původ těchto obcí je velmi starý, sahá možná do 10., určitě však do 11. století. Nedaleko vsi byly objeveny dokonce nálezy z období laténské kultury, tj. 4. stol. př. Kr. a zbytky hradiště z 10. stol. O Kojetíně je první listinná zmínka z roku 1220, kdy jej prodal milevskému klášteru Vítek z Prčic, který sám ji zdědil po svém otci. O 
Dobrošovu byla uzravřena smlouva 20. června roku 1216. Tou se potvrzuje dohoda z roku 1184 mezi panem Jiřím z Milevska (zakladatelem tamějšího kláštera) a Ondřejem, biskupem pražským, o vzájemné směně obcí vzdálených Milevsku za obce bližší. Tehdy již zmíněné osady musely existovat. První písemná zmínka o Hrazanech i Hrazánkách se nachází v listině z roku 1373, kterou se stanoví hranice panství Jaroslava z Vepic vůči majetku milevského kláštera. Další písemná zmínka o osadách je v zemských deskách datována 14. září 1575, kdy císař Maxmilián odevzdává Krištofovi ze Švamberka vesnice Hrazany, Hrazánky, 
Kojetín, Dobrošov a další. Uspořádání obce se měnilo v roce 1954, kdy byla obec rozdělena na Hrazany, Hrazánky a Dobrošov, jako obec Hrazany. Zbývající osady Kojetín a Mašov utvořily s osadou Porešín novou obec. V roce 1964 byla další změna: k hrazanské obci byla připojena obec Klisinec. Tento stav trvá do dnešních dnů.
Vesnice Hrazánky je mladší, než Hrazany, což také potvrzuje její jméno, které je jako Malé Hrazany = Hrazánky od Hrazan zcela jistě odvozeno.
Jména dalších vesnic jsou odvozena od osob. Kojetín má jméno od Kojaty, Mašov (dříve Mášov) od Máši, Dobrošov pak od Dobroše. Hrazany vzaly své jméno buď z toho faktu, že byly postaveny na – od přírody – hrazeném místě, mezi dvěma zalesněnými vrchy na severu a jihu a mezi bažinami na východě. Anebo se její původ dá odvodit od staročeského jména Hrzan, které je uvedeno i mezi nápisy pánů z Hodějova na klenbě presbytáře milevského kostela sv. Jiljí (zde je jmenována jistá Dorota Hrzanka z Harasova).
Dříve tyto vsi patřily ke kovářovské rychtě, která byla později rozdělena na rychtu kovářovskou a hrazanskou. K hrazanské rychtě pak patřila i obec Klisín. Tyto rychty trvaly až do zrušení poddanství v roce 1848 a náležely nejdříve k panství zvíkovskému a později orlickému. Usedlíci vykonávali svou robotu buď na Orlíku nebo na dvoře Slavoňově. Ve vsích se ještě výjimečně uchovaly zbytky roubenek.
Hrazany měly v roce 1930 140 obyvatel a 25 popisných čísel. Uprostřed obce stojí kaple zasvěcená Svatému Duchu, která byla v roce 2003 krásně zrekonstruována. O její postavení se zasloužil místní rodák, senátor, člen Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Jan Jiří Krejčí.
