27. 3. ráno nasedáme u sousedů do auta přesně v 7.00 a za dvě minuty přistupuje Bára Mošanská a potom v zahrádce Martina Soukupová. Standa Frýdl řídí babiččina „Ferdu“ směr České Budějovice, kde po hodině a půl trvajícím cestování přistáváme kolem půl deváté. Krátké seznámení s budovou BiGy (biskupského gymnázia), registrace a přesuneme se do katedrály sv. Mikuláše. Tady už v 9 hodin začíná program. Na úvod je krátké představení se v podobě otázek, na které odpovídáme různě: tleskáním = tleskačka, syčením = syčáci, dupáním = dupák. Otázky jsou spíš na zmapování situace z kolika vikariátů a kolik lidiček přijelo, jak jsou asi věkově staří atd., apod.

Po katechezi otce biskupa Posáda se přemísťujeme zpět do budovy BiGy, kde jsou připraveny různé skupinky. Nabídka je pestrá a není jednoduché zvolit.

Dopolední skupinky
1. Mons. Jiří Paďour – Jaký je náš Bůh?
2. Mons. Pavel Posád – Následování Krista
3. Jan Samohýl – Identita muže a ženy
4. František Štěch – Věčný život = vzkříšení X reinkarnace ?
5. P. Josef Prokeš – Životní cesta…
6. P. Milan Mihulec – Když se modlitba nedaří
7. manželé Poláčkovi – Důležité pilíře partnerského vztahu
8. Mons. Karel Fořt – Věrnost Kristova kněze
9. P. Jan Hamberger – Mládí jako výzva
10. Josef Cepák SPORT -> pasivně i aktivně

My dvě se sestrou Kateřinou zůstáváme hned u vchodu, kde ve třídě 1. C je skupinka nazvaná: Jaký je náš Bůh?- Mons. Jiří Paďour. Jaký Bůh je a jaký naopak není? Jak vnímal dobrotu Boha vyvolený národ Izraele? A jak z této zkušenosti můžeme čerpat my? Jak se změnil pohled na Boha příchodem jeho Syna?...

V jídelně dostáváme oběd, kterým jsme obě překvapené, protože počítáme s gulášem, těstovinami nebo jiným podobným jednodušším jídlem, ale držte se: je řízek s bramborovým salátem. Smile

Po obědě je opět výběr:

11. P. Jindřich Šrajer – Víra, naděje, láska tváří v tvář utrpení a bolesti
12. P. Josef Prokeš – Čemu věří křesťan?
13. Jan Samohýl – Je pro muže dobré, aby se ženy nedotýkal (srov. 1Kor 7,1)
14. Stanislav Frýdl – Jak žít s Písmem (z Písma)?
15. Jozef Gumenický a bohoslovci – Život v semináři
16. manželé Poláčkovi – Spiritualita muže a ženy aneb duchovní život v páru?
17. Pavla Petrášková – Evangelizace – co s tím?
18. Jan Lazar – Cesta do Santiaga de Compostela
19. P. Jan Fatka – Specifické povolání kněze
20. Mikuláš Čížek – Dramatická skupinka
21. Alča Maňáková – Výtvarná skupinka

Mě lákalo hned několik témat, ale nakonec zvítězila cesta do Santiaga de Compostela. Nebudu vás, čtenáře unavovat popisem, bylo to pěkné a zde se můžete podívat, co vy sami budete  potřebovat na cestu.

Bára s Martinou navštívily výtvarnou skupinku, kde si obě vyrobily z korálků pěkné náušnice.

Standa měl odpoledne program daný. Byl jedním z přednášejících. Jeho téma Jak žít s Písmem sv. také nalákalo dost mladých lidí.

Ve tři hodiny společná mše sv. v katedrále ukončila celodenní program.

Cestou domů jsme se všichni shodli, že příští rok JEDEME ZNOVU!!!! Nechcete se k nám přidat?

Zde si můžete přečíst poselství Sv. otce Benedikta k světovému setkání mládeže.

Obec Vesec se dříve jmenovala Vestec. Zde stávala dříve tvrz, kde sídlili vladykové z Vesce. Zmínka o této tvrzi pochází z roku 1223, kdy zde sídlil Purchard z Vesce.

Náves ve Vesci Roku 1260 patřil statek Ratiboři z Vesce. Počátkem 14. století zde sídlil Dominik z Vesce, jeho manželka se jmenovala Svata. V letech 1364–1389 zde hospodařil jejich syn Mareš z Vesce, zvaný také Martin, který roku 1364 prodal pole u Kovářova opatovi milevského kláštera. V roce 1383 měl v držení díl pole patřící ke kostelu v Kovářově a v té době také vychovával dceru Burkharda z Kovářova, Annu. V roce 1456 je zmínka o Janu Smetanovi z Vesce. V té době se ves dělila na dolní a horní, kde také byla tvrz se dvorem. Roku 1463 pak používal Mikuláš Barchanec z Vesce jako pečetidla znamení psa. Roku 1485 byla v majetku Vaňka a Oldřicha z Vesce ves Voltýřov. Koncem 15. století se pak Vesec dostal do majteku statku kovářovského. Tvrz nebyla obývána a postupně pustla a s ní i přilehlý dvůr, až tyto stavby beze zbytku zanikly. Roku 1616 pak vesnice přešla do majetku Orlíka. Ještě v roce 1940 se připomíná, že výstavné budovy hospodářství Smetany a Habarta ukazují na to, že jim jako stavivo posloužila rozpadlá tvrz, což nebylo nic neobvyklého. V roce 1848 měla vesnice 168 obyvatel, v roce 1930 pak 152. K roku 2001 zde žilo 79 obyvatel.

Kaple sv. Jana NepomuckéhoNa návsi stojí kaplička sv. Jana Nepomuckého se zvoničkou v její horní části. Byla postavena v letech 1857–1858, dodnes se uchovala žádost k povolení stavby na okresním úřadu. Stavba byla postavena v pseudorománském stylu, tak jak bylo tehdy běžné. Opravena byla v devadesátých letech 20. století. V současnosti se obnovuje starobylý kamenný kříž, který je umístěn před kapličkou.

První zmínka o ní je z roku 1421, kdy byla králem Zikmundem zastavena Matějovi Brusovi z Kovářova. Později, roku 1461 byla prodána Janu z Rožmberka a tím přešla do orlického panství. Později Jindřich ze Švamberka postoupil tuto vesnici roku 1569 milevskému klášteru.

Pechova Lhota z ptačí perspektivy... V jeho vlastnictví však nezůstala dlouho, protože roku 1584 opět připadla do orlického panství, v držení tehdy pana Jana Viléma ze Švamberka. Obec měla v roce 1940 376 obyvatel a 68 popisných čísel.

Na území Pechovy Lhoty se nachází celkem čtyři kapličky. na návsi kaple Narození Panny Marie, na vrchu „Na vinicích“ pak dvojitá kaple zasvěcená Panně Marii Lurdské a Svatým andělům strážným a konečně v plotě u Matušků se nachází kaple sv. Jana Nepomuckého, kterou zbudoval pan Ladislav Štván v roce 1946.

Kaple Narození Panny Marie

Kaplička Narození Panny MarieKaple Narození Panny Marie je vystavěna na místě původní barokní kapličky z roku 1788 zasvěcené sv. Janu Nepomuckému. Tato původní kaple byla malých rozměrů (půdorys 4×4 m), vysoká 5 metrů a zastřešená slámou. V roce 1923 byl stav této kapličky již tak špatný, že se obecní zastupitelstvo rozhodlo postavit novou, na realizaci tohoto plánu však chyběly peníze. Ty byly získány o rok později peněžní sbírkou, která vynesla 9 420 korun. Stará kaple byla tedy zbořena a v jejím sousedství byla postavena kaple nová. Stavba byla zahájena 4. dubna 1926 a dokončena 23. září 1927, vysvěcena pak 25. září 1927.

Kaple je postavena v novogotickém stylu, což byl běžný stavební styl 19. a počátku 20. století, který byl určitým pokusem návratu k sakrálnímu stavebnímu stylu, který byl velmi oceňován pro svoji duchovnost.

Kaple byla poprvé opravena roku 1969, kdy byla nabílena a kříž před kaplí vyspraven. Další oprava pak byla provedena v roce 2006 k 80. výročí stavby a stému výročí posvěcení kapličky „Na vinici“.

Na vrcholu věžičky je umístěn kovový kříž z původní barokní kaple a taktéž původní zvon z roku 1889, který byl pořízen jako náhrada původního zvonu, který praskl.

Na čelní stěně u vchodu je mramorová deska se jmény padlých občanů v první světové válce. Pod touto deskou je v podezdívce zabudován podstavec, na kterém v původní kapli stávala socha Jana Nepomuckého; je na něm vyryt letopočet 1788, což je pravděpodobně datum založení původní kaple. K tomuto letopočtu je připsán rok 1926, jako rok založení kaple nové.

Oltář v kapli je vyroben ze dvou druhů dřeva v novogotickém stylu, oltářní obraz představuje Pannu Marii s Ježíškem.

Kaple Na vinici

Dvojitá kaple „Na vinici“ zasvěcená Panně Marii Lurdské a Svatým andělům strážným stojí na místě, kde se dříve měla pěstovat vinná réva.

Kapli zde postavil místní krejčí Čeněk Zítek v souvislosti s velikým požárem, který vypukl v Pechově Lhotě dne 19. května roku 1906. Tehdy do domu č. p. 31 uhodil blesk a dům následně vyhořel, avšak plameny se začaly šířit i na okolní domy.

Jmenovaný Čeněk Zítek si tehdy klekl na návsi na kolena a prosel Pannu Marii a anděly strážné o pomoc a slíbil postavit kapličku na památku Božího zásahu. Jakmile vyslovil svoji modlitbu, spustil se tak hustý déšť, že požár byl uhašen.

Na likvidace tohoto požáru se podílelo 18 hasičských sborů z okolí.

Čeněk Zítek pak postavil kapličku z milodarů obyvatel obce. Byla vysvěcena 2. září 1906 a při té příležitosti se obyvatelé zavázali, že sem budou dvakrát ročně putovat procesí – druhou neděli v říjnu a neděli po 19. květnu.

Čeněk Zítek pak po dobu svého života kapličku udržoval v pořádku, v roce 1907 k ni přistavěl zezadu druhou kapličku (výklenek) připomínající jeskyni Panny Marie Lurdské a před kapli nechal zhotovit cementové sousoší Kalvárie, které však bylo rozbito za druhé světové války.

Kaple pak byla ze sbírky občanů opravena roku 1969 a pak na náklady Obecního úřadu v Hrejkovicích roku 2008.

Příjezd od Hrejkovic s kapličkou Narození Panny MarieNáves v Pechově LhotěKaplička Narození Panny Marie zezaduCesta z Pechovy Lhoty, směr Přílepov...Pechova Lhota, zajímavý dům...Zajímavá dvojice domů...Zachovalá roubenkaRybníček...Pěkný domovní štítŠtvánova kaplička sv. Jana NepomuckéhoZákladní kámen kapličky Narození Panny MariePříjezd od NíkovicPěkná roubenka...Výjezd na KovářovPěkná štítová zeď domu...Příjezd do Pechovy Lhoty od Kovářova

Necelý kilometr jižně od Dobrošova leží vesnice Klisinec. Patříval Předborovi z Radešína, který získal několik vsí, jež původně patřívali milevskému klášteru, od své tety Machny z Kovářova.

Roku 1461 je prodal Rožmberkům a podržel si obce Klisín, Klisinec a Jetětice, které mu zapsal císař Zikmund, ale roku 1463 je prodává rovněž, Janovi z Rožmberka. Jestliže hrazanská rychta patřívala do orlického panství, Klisinec patříval hraběnkám z Petrovic. Poslední majitelé už jen lesů byly hraběnka Odona Zhorská a baronka Dohalská. V roce 1964 byl pak Klisinec připojen do svazku obcí Hrazany a tento stav trvá dodnes. V roce 1930 zde žilo 133 obyvatel, dnes 63.

Fotografie:

Klisinec od DobrošovaZajímavý průhled ke kapličce...Kaplička Božského Srdce Páně zezadu...Interiér kapličky...Zajímavý starý dům...Pěkná roubená stavba na návsi...Náves v Klisinci s rybníkem...Náves v Klisinci z druhé strany...Zajímavě umístěný dům na výjezdu z Klisince...Klisinec, příjezd od Níkovic...


 

Další fotografie na výšku:

Kaplička Božského Srdce Páně v Klisinci...

Dobrošov leží asi 1 km jihozápadně od Hrazan. O historii obce se můžete dočíst v článku o Hrazanech. Uprostřed obce stojí kaple zasvěcená sv. Václavovi, která byla postavena v roce 1932 nákladem obce.

Příjezd od Hrazánek, stodola V roce 1930 zde žilo 110 obyvatel, dnes 44.

 

Další fotografie:

Kaplička sv. VáclavaKaplička od  jihu...Domy na návsi v Dobrošově   Zajímavý dům na návsi...Průjezd...Staré domky v Dobrošově

Stránky