Kostel Narození Panny Marie je raně gotická stavba z let 1270–1280, z okruhu stavební činnosti milevského kláštera. Připomínán jako farní je již roku 1341 a i s proboštstvím je zmiňován jako pradávný majetek benediktinů z Břevnovského kláštera, kteří jej patrně sami založili. Budova kostela je orientována západovýchodním směrem a je vystavěna z lomového kamene v podobě poněkud nepravidelného latinského kříže. Stylem se jeví jako přechodný ze slohu románského do gotického.
Věž
V západním průčelí je tvořena mohutným hranolem na lichoběžníkové základně, která zaujímá celou šíři budovy. Původně ke kostelu patřila pouze spodní dvě patra, která dosahují výšku zdiva kostelní lodi, zbytek k vrcholu byl nejspíše dřevěný. Později byla tato dřevěná stavba nahrazena zděným patrem a to roku 1763, jak tomu nasvědčuje i chronogram nad hlavním vchodem:
AVE GRATIA PLENA
SANCTA VIRGO AC DEI MATER
(Buď zdráva plná milosti, svatá Panno a Matko Boží).
(V+I+L+C+V+I+C+D+I+M = 5+1+50+100+5+1+100+500+1+1000 = 1763)
Obě spodní patra věže byla původně přístupná pouze zevnitř budovy a otevřena velikým půlkruhovým obloukem. Nyní jsou tyto oblouky přezděny a v západní stěně kostela je proražen poměrně násilně vkomponovaný vchod a přístup do vyšších pater a na kůr je proražen do severního zdiva věže. Síla věžního zdiva činí 1,62 m.
Chrámová loď
je podélného tvaru, pokrytá plochým stropem s dřevěným podbitím, omítnutý na rákosovou rohož. V 18. století byly po obou stranách lodě přistavěny oratoře, přičemž boční stěny hlavní lodě byly prolomeny z každé strany obloukovými otvory, z nichž pak jsou do lodi vysazeny obloukovitě prohnuté podlahy oratoří, zapažené dubovým zábradlím z dubových profilovaných sloupků. Touto přestavbou vzala za své původní okna a proto byla v přístavbě oratoří zřízena nová okna, která byla pak později i ve spodním patře doplněna okny kulatými. Tím získal kostelík dojem trojlodní stavby, avšak ztratil velkou část své původní krásy. Délka lodi činí 9,9 m, šířka 6 m a výška 7 m.
Příčná loď
je dlouhá 13 metrů a široká pouze 3 metry. Je zaklenuta třemi poli křížové klenby s profilovanými žebry. Výška klenby činí v bočních kaplích 6,6 m. a v hlavní lodi 6,7 m.
Klenbová pole jsou od sebe oddělena neprofilovanými pásy o šířce 0,5 m a odděluje jak prostor jednotlivých klenebních pásů, tak i prostor příčné lodě a hlavní lodě a příčné lodě a presbytáře.
Před oltářem sv. Anny je v zemi mramorová deska s nápisem tohoto znění:
IOANNES FERBERT PRESBITER ECCLESIASTICUS ET FVNDATVS PROTOCAPELLANVS AD HOSPITALE KOSTELECENSE OBIIT ANNO MDCCLXXV DIE XVI MARTII.
(Jan Ferbert, kněz církve a první ustanovený kaplan u kosteleckého špitálu, zemřel roku 1775 dne 16. března).
Okna v příčné lodi jsou nepůvodní, proražená až později, původní okna byla polokruhovitá a jsou zazděná v prostoru za dnešními bočními oltáři sv. Jana Nepomuckého a sv. Anny.
Presbytář
je čtvercového tvaru, z východní strany na něj přisedá závěr o třech stranách osmiúhelníka. Je zaklenutý podobně jako příčná loď elegantní žebrovou klenbou. Žebra jsou profilovaná, ploše seříznutá a ozdobená žlábkem. Svorníky jsou okrouhlé, mísovitě prohloubené. Jak na nich, tak na žebrech byly objeveny mnohonásobné přemalby. Patky žebrům schází, vyjma těch, které se rozbíhají do třech stran ve středu presbytáře. Zde je zhotovena na každé straně krásná profilovaná konzole. Okna v presbytáři byla v pozdější době zvětšena upravena do nepůvodního tvaru. Zvenku je presbytář v rozích opřen do ústupkových opěráků. Opěráky jsou kryty žulovými deskami, dva z nich nesou kamenný trojúhelníkovitý štítek. Na jižní straně presbytáře se ve stěně nachází sedile, završená segmentem. Za oltářem se dochovaly dvě gotické fresky z doby před rokem 1350, jejichž tématem je Zesnutí Panny Marie a Strom Jesse.
Hlavní oltář
je velmi zdobný, rokokového stylu. Dva vznášející se andělé nesou rozpjatý postříbřený baldachýn, který je shora spjat prohýbanou římsou. Baldachýn pak tvoří dílem měděné a zlacené pozadí stříbřené skříňce se sochou Madony, která stojí na svatostánku obkládaném tepaným plechem. Ke svatostánku jsou zboku přisazeny tvarované lavičky pro svícny. Nad skříňkou Madony se pak vznáší socha Boha Otce. Po stranách oltáře stojí sochy asi sv. Filipa a Jakuba a po obou stranách pak jsou vytvarovány branky, jimiž se vchází do sakristie. Skříňku, svatostánek a svícnové lavičky zhotovil roku 1766 za 240 zlatých pasíř Zikmund Ehrlich z Příbrami.
Soška Madony je pozdně gotická, zhotovená z lipového dřeva, výšky 0.67m s Ježíškem na pravici, zahalená dřevěnou drapérií. V současné době je nahrazena sochou Panny Marie Lurdské.
Boční oltáře
na evangelní straně sv. Anny a na epištolní sv. Jana Nepomuckého pocházejí ze stejné dílny jako hlavní oltář. Jsou rámového typu, opět z druhé pol. 18. století. Na nízkém stupni je umístěna tumbovitá menza s kartuší. Na desku menzy pak nasedá predela s plochým retabulem, neseným dvěma anděly. Oltářní obraz sv. Anny a sv. Jana Nepomuckého jsou malovány olejem na plátně. Oltářní obraz sv. Anny maloval Quido Mánes, byl restaurován roku 1973. Ve vrcholu oltáře se vznášejí andílci a čtyři hlavičky, v jejichž středu je Boží oko (sv. Anna) resp. jazyk (sv. Jan Nepomucký). Oltáře jsou v současnosti demontovány a prodělávají restaurování.
Kazatelna
je konkávního tvaru, zdobená rokokovými rámečky andílky a obrazem Rozsévače. Je zřejmě staršího data než oltáře.
Zvony
jsou ve věži tři. Největší bronzový má 1,02 m v průměru a 1 m na výšku. Při koruně je vlys 5 cm široký složený z obdélníkových obrazců, které se opakují a znázorňují příběh marnotratného syna. Pod tím je obruba svislých akantových listů. Na plášti je podélný rámec 26x49 cm v němž je reliéf Panny Marie Bolestné a minuskový nápis tohoto znění:
S dovolením vysoce urozeného Pána pana Jana Jiřího z Schwamberka na Ronspergce a ja-| kožto kolátora fary a kostela Blahoslavené Panny | Marie v Kostelci a milovníka pravdy Páně | Kristovy a též pravého náboženství křesťanského, tento zvon slovutný Brikcí zvonař z Cimperku v Novém | městě Pražském pro potřebu církevní Pánům osadním: | náležejícím k vejš jmenovanému kostelu nákladem | – jejich jest udělal. Léta Páně 1596.
Pod nápisem je pak oválná medaile na níž je podobizna Brikcího a nápisem:
BRICCIUS ÆRIS FUNDITOR A STANNIMONTE (Brikcí, slévač kovů z Cimperka).
Při okraji je pak okrouhlá mince o průměru 8cm s vyobrazením osoby Spravedlnosti a Trpělivosti. Na protější straně pak jsou dva znaky: Švamberků a Felzovský. a nad nimi dva nápisy:
JAN GIRZY. PAN Z SSWAN-
BERGKA NA RONSSPERG-
CZE, BORV, A WORLIKV, E~
GEHO MILOSTI CYSARZE
RZYMSKEHO RADA
ALZBETA SSWAMBERG-
KOWA, SWOBODNA PANI
ROZENA Z FELSU NA
RONSSPERGKCZE, BO-
RU A WORLIKU
Na okraji jsou symboly čtyř evangelistů. Na bocích zvonového pláště pak jsou dvě a dvě postavy apoštolů Šimona a Judy a Jakuba a Filipa.
Druhý zvon, který byl spolu s umíráčkem rekvírován za první světové války roku 1916, měl 91cm v průměru a 85 cm výšky s uchy v podobě vousatých hlav. Při koruně byl vlys květů a listů vyrůstajících z orlích postav. Na plášti pak v rokokovém orámování postava Bolestné Matky. Na obrubě stál letopočet 1799. Na protější straně pak ve věnečku znak zvonu a nápis: JOS. PERNER IN BUDWEIS.
Po první světové válce byly roku 1919 místo původního menšího zvonu a umíráčku pořízeny dva železné a to za faráře Josefa Hrocha ze sbírky vykonané mezi osadníky. Na věž byly zavěšeny 1. prosince 1919. Jsou to zvony Josef o váze 300 kg a Maria 600 kg těžký. Nemají žádné ozdoby jsou na nich jen jejich jména. Náklad na pořízení činil 5 839 Kč.
Fotografie
... Na odpolední netradiční zamyšlení, jak jsem je nazvala já, když jsem tvořila program, sestra Kateřina vzala pohádku, které jsme byly účastny v Českém Těšíně, jmenovala se Mladý král. Velmi se k Anežce hodila, zcela vystihla myšlenku, kterou nám tato královská dcera chtěla sdělit.