Od nejnovějších...

Byl čtvrtek. Čtvrtý táborový den, dvacátý první den srpnový. Pomalu jsme se ani nestačili převalit na druhý bok a budíky, ti nemilosrdní strážci zoufalého naříkání, svými burácivými a občas až houkajícími tóny zvěstovaly nejhorší. Ráno.

Nastalo jitro, den třetí. Ve společenské místnosti neboli obýváku jsme se sešli k ranní modlitbě a slovu na den. To bylo věnované svatému Bernardovi, velkému francouzskému řeholníkovi a kazateli 12. století. Křaplavými hlásky jsme si i zazpívali za doprovodu tří kytar a mandolíny. Otec Řehoř připomněl, že dnes jsme se probudili v Egyptě.

Úterý byl sice formálně už druhý den našeho tábora, ale vzhledem k tomu, že v pondělí jsme se věnovali zabydlování, objevování fary (a že bylo co objevovat), organizačním činnostem a také jedni druhým, měli jsme teprve dnes možnost porozhlédnout se po Nové Cerekvi a blíže poznat okolí fary i města.

Do Nové Cerekve jsem dorazil odpoledne asi ve 14 hodin. Tam již čekaly sestry, které zde již byly od nedělního odpoledne a připravovaly prostředí pro nás pro všechny. Já jsem se věnoval vykládce všech potřebných věcí, pomůcek atd. a sestry mezitím šly nakupovat do obchodu pečivo. Vše se chystalo na příjezd ostatních…

Zvu Tě na, již v pořadí 17. PřeBoMil, na faru do Kovářova. Tentokrát začneme Večerem mladých, v pátek večer 2. května a budeme pokračovat setkáním v sobotu 3. a neděli 4. Velikonocekvětna. Protože naše setkání bude na začátku měsíce května a zároveň ve velikonoční době, tak obojí se odrazí v tématech a společném programu: Panna Maria a vzkříšený Ježíš.

Stránky